Pro seniory Pro seniory Fotogalerie Napište nám Diář starosty Dění v obci

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Kalendář akcí > Události od 24. 4. 2017

Kalendář akcí

Seznam událostí od 24. 4. 2017 do 7. 5. 2017


Monday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Hlášení obecního rozhlasu - anketa

Datum: 28. 3. 2017 - 30. 4. 2017

Program kina - DUBEN 2017

Datum: 1. 4. 2017 - 30. 4. 2017

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Jakub Čuška / Samuel Kollárik - Evidentně na hraně

Datum: 4. 4. 2017 - 28. 4. 2017

Evidentně na hraně Dráždivý paradox otevřeného děje, který ani nepokračuje ani nekončí. Takový pocit mě prostoupil, když mě Samuel Kollárik s Jakubem Čuškou v ateliéru poprvé seznámili s obrazy zamýšlenými k výstavě. Jakubovy ticho a klid vzbuzující krajiny, či interiéry a Samuelovy impulzivní a konfliktem nabité scény se na první pohled zdá zacházejí s protichůdnou námětovou strategií. Chvíle strávená v kontaktu s jejich malbami mě donutí k mírnému úsměvu a záhy zavrhuji své prvotní zdání. Po bližším prozkoumání a znovuprožití si těchto obrazů se mi najednou začne hranice mezi svárem a klidem a tichem a bouří vytrácet, až se nakonec rozmlží úplně. „Evidentně na hraně“ takový je název výstavy a nebyl zvolen náhodou. Hrana neboli pomyslná linie napjatá mezi vzájemně se dotýkajícími rovinami, jedinečná zóna, kde se člověk cítí být na dvou místech naráz. Zde „na hraně“, se člověk ocitne, setká-li se s díly obou malířů a jejich vzájemná konfrontace prožitek ještě umocňuje. Připouštím si tedy, že stojím na takové hranici a prohlížím si obrazy znovu a pokojněji. Náhle se původně klidný dojem čišící z téměř monochromních pláten Jakubových začne proměňovat v nejistotu a rozpor. Ve všech jeho malbách je zřetelně přítomný lidský prvek. Téměř ještě cítím teplo z odkryté postele, rozechvělé lustry ještě před chvilkou svítily. Cesty ubíhající Kubovými krajinami vedou můj pohled kamsi do tmy, do zatáčky a já tiše očekávám, že každou chvíli uslyším kroky. Zvláštní zastavení daného momentu v čase ve mě vyvolává dychtivou potřebu po další scéně a s podivně rozporuplným pocitem uklidnění a zároveň rozčilení mi pomalu dochází, že už nepřijde. S mírným mrazením z tohoto existenciálního prožitku a s bytostnou touhou po zahlédnutí živáčka obracím svůj pohled k Samuelovým malbám, které mě pudí k prožitku lidství v té nejexplicitnější formě, totiž kontaktu člověka s člověkem, tělo na tělo. Boj, agrese, vášeň a konflikt…tak začíná repertoár pojmů míhajících se v mé mysli při zkoumání jeho námětů. Zápasící ženy, lopata, kterou dělí již jen pár centimetrů od schoulené dívky, nebo malý chlapec sledující konflikt odehrávající se přímo před jeho zraky…Pomalu se dostávám do děje a stávám se jeho účastnicí. Těkám pohledem z obrazu na obraz a pořád mi tu něco nehraje… „Pohladenie“ zázračně se vznášející lopatou,… bizarní bezhlavý dav přihlížející snad boji snad taneční choreografii… A kam se vytratil sok Vojačky, vehementně rozkročené, připravené k boji „na život a na smrt“? „Čo sa stane zo sváru, keď od seba odtrhnete obe bojovníčky? Smiešne vystreté ruky a ďalej nič. Tá žena vyzerá skôr ako na návšteve vo fitku.“ Komentuje paradoxnost výjevu sám autor se šibalským úsměvem a já si uvědomuji, že se evidentně opět ocitám na hraně. Znovu otevírám svůj myšlenkový výčet pojmů vztahujících se k jeho dílu a zařazuji ještě dotek, splynutí, sarkasmus a obskurnost. Samuel hraje na struny ironie, otevře děj v okamžiku maximální možné intenzity a výsledek nechá na imaginaci přijímajícího diváka. Oba umělci nutí přihlížejícího projít si existenciálnívratkostí a rafinovaně upozorňují na rozpor lidského bytí v čase. Jejich díla v sobě mají až haptický potenciál, téměř jako bychom byli schopni tělesně pocítit realitu odehrávající se na plátnech před námi. Tento pocit nevyvolává pouze tématika obrazů, ale i samotný čistě malířský přístup, který oba umělci zastávají. Dynamická rozdílnost mezi lazurními vrstvami a mezi hutnými tahy nanesenými „alla prima“ svědčí o technologické zručnosti a znalosti média do detailů. Empirická zkušenost komponování barev a vlastní technika a rukopis se tak stávají paralelou k jejich námětům. Zároveň však nezůstávají v klišé a z jejich maleb zaznívá odvaha zakoušení nového. Někdy svobodné a někdy přesné tahy, náhodné stékání malby, která v některých chvílích až „žije vlastním životem“ mě podněcuje k přemýšlení nad významností média. A znovu se tak ocitám na pomyslné hraně a ptám se sama sebe: Dokázaly by se ve mně probudit obdobné existenciální pocity při zhlédnutí stejného tématu na fotografii či ve videu? Odpovídám si téměř záhy a s dávkou sebejistoty tvrdím, že nikoli. Fotografie i video jistě mají v dnešním multimediálním světě své podstatné uplatnění, ale jeví se absolutně jasně, že dědictví klasické malby je i pro současnou tvorbu absolutně nepostradatelné a její možnosti ještě rozhodně nejsou vyčerpány. Eva Andrejsová

Tuesday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Hlášení obecního rozhlasu - anketa

Datum: 28. 3. 2017 - 30. 4. 2017

Program kina - DUBEN 2017

Datum: 1. 4. 2017 - 30. 4. 2017

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Jakub Čuška / Samuel Kollárik - Evidentně na hraně

Datum: 4. 4. 2017 - 28. 4. 2017

Evidentně na hraně Dráždivý paradox otevřeného děje, který ani nepokračuje ani nekončí. Takový pocit mě prostoupil, když mě Samuel Kollárik s Jakubem Čuškou v ateliéru poprvé seznámili s obrazy zamýšlenými k výstavě. Jakubovy ticho a klid vzbuzující krajiny, či interiéry a Samuelovy impulzivní a konfliktem nabité scény se na první pohled zdá zacházejí s protichůdnou námětovou strategií. Chvíle strávená v kontaktu s jejich malbami mě donutí k mírnému úsměvu a záhy zavrhuji své prvotní zdání. Po bližším prozkoumání a znovuprožití si těchto obrazů se mi najednou začne hranice mezi svárem a klidem a tichem a bouří vytrácet, až se nakonec rozmlží úplně. „Evidentně na hraně“ takový je název výstavy a nebyl zvolen náhodou. Hrana neboli pomyslná linie napjatá mezi vzájemně se dotýkajícími rovinami, jedinečná zóna, kde se člověk cítí být na dvou místech naráz. Zde „na hraně“, se člověk ocitne, setká-li se s díly obou malířů a jejich vzájemná konfrontace prožitek ještě umocňuje. Připouštím si tedy, že stojím na takové hranici a prohlížím si obrazy znovu a pokojněji. Náhle se původně klidný dojem čišící z téměř monochromních pláten Jakubových začne proměňovat v nejistotu a rozpor. Ve všech jeho malbách je zřetelně přítomný lidský prvek. Téměř ještě cítím teplo z odkryté postele, rozechvělé lustry ještě před chvilkou svítily. Cesty ubíhající Kubovými krajinami vedou můj pohled kamsi do tmy, do zatáčky a já tiše očekávám, že každou chvíli uslyším kroky. Zvláštní zastavení daného momentu v čase ve mě vyvolává dychtivou potřebu po další scéně a s podivně rozporuplným pocitem uklidnění a zároveň rozčilení mi pomalu dochází, že už nepřijde. S mírným mrazením z tohoto existenciálního prožitku a s bytostnou touhou po zahlédnutí živáčka obracím svůj pohled k Samuelovým malbám, které mě pudí k prožitku lidství v té nejexplicitnější formě, totiž kontaktu člověka s člověkem, tělo na tělo. Boj, agrese, vášeň a konflikt…tak začíná repertoár pojmů míhajících se v mé mysli při zkoumání jeho námětů. Zápasící ženy, lopata, kterou dělí již jen pár centimetrů od schoulené dívky, nebo malý chlapec sledující konflikt odehrávající se přímo před jeho zraky…Pomalu se dostávám do děje a stávám se jeho účastnicí. Těkám pohledem z obrazu na obraz a pořád mi tu něco nehraje… „Pohladenie“ zázračně se vznášející lopatou,… bizarní bezhlavý dav přihlížející snad boji snad taneční choreografii… A kam se vytratil sok Vojačky, vehementně rozkročené, připravené k boji „na život a na smrt“? „Čo sa stane zo sváru, keď od seba odtrhnete obe bojovníčky? Smiešne vystreté ruky a ďalej nič. Tá žena vyzerá skôr ako na návšteve vo fitku.“ Komentuje paradoxnost výjevu sám autor se šibalským úsměvem a já si uvědomuji, že se evidentně opět ocitám na hraně. Znovu otevírám svůj myšlenkový výčet pojmů vztahujících se k jeho dílu a zařazuji ještě dotek, splynutí, sarkasmus a obskurnost. Samuel hraje na struny ironie, otevře děj v okamžiku maximální možné intenzity a výsledek nechá na imaginaci přijímajícího diváka. Oba umělci nutí přihlížejícího projít si existenciálnívratkostí a rafinovaně upozorňují na rozpor lidského bytí v čase. Jejich díla v sobě mají až haptický potenciál, téměř jako bychom byli schopni tělesně pocítit realitu odehrávající se na plátnech před námi. Tento pocit nevyvolává pouze tématika obrazů, ale i samotný čistě malířský přístup, který oba umělci zastávají. Dynamická rozdílnost mezi lazurními vrstvami a mezi hutnými tahy nanesenými „alla prima“ svědčí o technologické zručnosti a znalosti média do detailů. Empirická zkušenost komponování barev a vlastní technika a rukopis se tak stávají paralelou k jejich námětům. Zároveň však nezůstávají v klišé a z jejich maleb zaznívá odvaha zakoušení nového. Někdy svobodné a někdy přesné tahy, náhodné stékání malby, která v některých chvílích až „žije vlastním životem“ mě podněcuje k přemýšlení nad významností média. A znovu se tak ocitám na pomyslné hraně a ptám se sama sebe: Dokázaly by se ve mně probudit obdobné existenciální pocity při zhlédnutí stejného tématu na fotografii či ve videu? Odpovídám si téměř záhy a s dávkou sebejistoty tvrdím, že nikoli. Fotografie i video jistě mají v dnešním multimediálním světě své podstatné uplatnění, ale jeví se absolutně jasně, že dědictví klasické malby je i pro současnou tvorbu absolutně nepostradatelné a její možnosti ještě rozhodně nejsou vyčerpány. Eva Andrejsová

Wednesday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Hlášení obecního rozhlasu - anketa

Datum: 28. 3. 2017 - 30. 4. 2017

Program kina - DUBEN 2017

Datum: 1. 4. 2017 - 30. 4. 2017

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Jakub Čuška / Samuel Kollárik - Evidentně na hraně

Datum: 4. 4. 2017 - 28. 4. 2017

Evidentně na hraně Dráždivý paradox otevřeného děje, který ani nepokračuje ani nekončí. Takový pocit mě prostoupil, když mě Samuel Kollárik s Jakubem Čuškou v ateliéru poprvé seznámili s obrazy zamýšlenými k výstavě. Jakubovy ticho a klid vzbuzující krajiny, či interiéry a Samuelovy impulzivní a konfliktem nabité scény se na první pohled zdá zacházejí s protichůdnou námětovou strategií. Chvíle strávená v kontaktu s jejich malbami mě donutí k mírnému úsměvu a záhy zavrhuji své prvotní zdání. Po bližším prozkoumání a znovuprožití si těchto obrazů se mi najednou začne hranice mezi svárem a klidem a tichem a bouří vytrácet, až se nakonec rozmlží úplně. „Evidentně na hraně“ takový je název výstavy a nebyl zvolen náhodou. Hrana neboli pomyslná linie napjatá mezi vzájemně se dotýkajícími rovinami, jedinečná zóna, kde se člověk cítí být na dvou místech naráz. Zde „na hraně“, se člověk ocitne, setká-li se s díly obou malířů a jejich vzájemná konfrontace prožitek ještě umocňuje. Připouštím si tedy, že stojím na takové hranici a prohlížím si obrazy znovu a pokojněji. Náhle se původně klidný dojem čišící z téměř monochromních pláten Jakubových začne proměňovat v nejistotu a rozpor. Ve všech jeho malbách je zřetelně přítomný lidský prvek. Téměř ještě cítím teplo z odkryté postele, rozechvělé lustry ještě před chvilkou svítily. Cesty ubíhající Kubovými krajinami vedou můj pohled kamsi do tmy, do zatáčky a já tiše očekávám, že každou chvíli uslyším kroky. Zvláštní zastavení daného momentu v čase ve mě vyvolává dychtivou potřebu po další scéně a s podivně rozporuplným pocitem uklidnění a zároveň rozčilení mi pomalu dochází, že už nepřijde. S mírným mrazením z tohoto existenciálního prožitku a s bytostnou touhou po zahlédnutí živáčka obracím svůj pohled k Samuelovým malbám, které mě pudí k prožitku lidství v té nejexplicitnější formě, totiž kontaktu člověka s člověkem, tělo na tělo. Boj, agrese, vášeň a konflikt…tak začíná repertoár pojmů míhajících se v mé mysli při zkoumání jeho námětů. Zápasící ženy, lopata, kterou dělí již jen pár centimetrů od schoulené dívky, nebo malý chlapec sledující konflikt odehrávající se přímo před jeho zraky…Pomalu se dostávám do děje a stávám se jeho účastnicí. Těkám pohledem z obrazu na obraz a pořád mi tu něco nehraje… „Pohladenie“ zázračně se vznášející lopatou,… bizarní bezhlavý dav přihlížející snad boji snad taneční choreografii… A kam se vytratil sok Vojačky, vehementně rozkročené, připravené k boji „na život a na smrt“? „Čo sa stane zo sváru, keď od seba odtrhnete obe bojovníčky? Smiešne vystreté ruky a ďalej nič. Tá žena vyzerá skôr ako na návšteve vo fitku.“ Komentuje paradoxnost výjevu sám autor se šibalským úsměvem a já si uvědomuji, že se evidentně opět ocitám na hraně. Znovu otevírám svůj myšlenkový výčet pojmů vztahujících se k jeho dílu a zařazuji ještě dotek, splynutí, sarkasmus a obskurnost. Samuel hraje na struny ironie, otevře děj v okamžiku maximální možné intenzity a výsledek nechá na imaginaci přijímajícího diváka. Oba umělci nutí přihlížejícího projít si existenciálnívratkostí a rafinovaně upozorňují na rozpor lidského bytí v čase. Jejich díla v sobě mají až haptický potenciál, téměř jako bychom byli schopni tělesně pocítit realitu odehrávající se na plátnech před námi. Tento pocit nevyvolává pouze tématika obrazů, ale i samotný čistě malířský přístup, který oba umělci zastávají. Dynamická rozdílnost mezi lazurními vrstvami a mezi hutnými tahy nanesenými „alla prima“ svědčí o technologické zručnosti a znalosti média do detailů. Empirická zkušenost komponování barev a vlastní technika a rukopis se tak stávají paralelou k jejich námětům. Zároveň však nezůstávají v klišé a z jejich maleb zaznívá odvaha zakoušení nového. Někdy svobodné a někdy přesné tahy, náhodné stékání malby, která v některých chvílích až „žije vlastním životem“ mě podněcuje k přemýšlení nad významností média. A znovu se tak ocitám na pomyslné hraně a ptám se sama sebe: Dokázaly by se ve mně probudit obdobné existenciální pocity při zhlédnutí stejného tématu na fotografii či ve videu? Odpovídám si téměř záhy a s dávkou sebejistoty tvrdím, že nikoli. Fotografie i video jistě mají v dnešním multimediálním světě své podstatné uplatnění, ale jeví se absolutně jasně, že dědictví klasické malby je i pro současnou tvorbu absolutně nepostradatelné a její možnosti ještě rozhodně nejsou vyčerpány. Eva Andrejsová

Thursday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Hlášení obecního rozhlasu - anketa

Datum: 28. 3. 2017 - 30. 4. 2017

Program kina - DUBEN 2017

Datum: 1. 4. 2017 - 30. 4. 2017

Platon

Přednáška ke Světovému dni knihy • Svět idejí: pramen inspirace pro život • Spravedlnost jako základ společnosti • Stavitel hodnot západní civilizace • Politika jako nástroj vedení a výchovy společenství lidí

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Jakub Čuška / Samuel Kollárik - Evidentně na hraně

Datum: 4. 4. 2017 - 28. 4. 2017

Evidentně na hraně Dráždivý paradox otevřeného děje, který ani nepokračuje ani nekončí. Takový pocit mě prostoupil, když mě Samuel Kollárik s Jakubem Čuškou v ateliéru poprvé seznámili s obrazy zamýšlenými k výstavě. Jakubovy ticho a klid vzbuzující krajiny, či interiéry a Samuelovy impulzivní a konfliktem nabité scény se na první pohled zdá zacházejí s protichůdnou námětovou strategií. Chvíle strávená v kontaktu s jejich malbami mě donutí k mírnému úsměvu a záhy zavrhuji své prvotní zdání. Po bližším prozkoumání a znovuprožití si těchto obrazů se mi najednou začne hranice mezi svárem a klidem a tichem a bouří vytrácet, až se nakonec rozmlží úplně. „Evidentně na hraně“ takový je název výstavy a nebyl zvolen náhodou. Hrana neboli pomyslná linie napjatá mezi vzájemně se dotýkajícími rovinami, jedinečná zóna, kde se člověk cítí být na dvou místech naráz. Zde „na hraně“, se člověk ocitne, setká-li se s díly obou malířů a jejich vzájemná konfrontace prožitek ještě umocňuje. Připouštím si tedy, že stojím na takové hranici a prohlížím si obrazy znovu a pokojněji. Náhle se původně klidný dojem čišící z téměř monochromních pláten Jakubových začne proměňovat v nejistotu a rozpor. Ve všech jeho malbách je zřetelně přítomný lidský prvek. Téměř ještě cítím teplo z odkryté postele, rozechvělé lustry ještě před chvilkou svítily. Cesty ubíhající Kubovými krajinami vedou můj pohled kamsi do tmy, do zatáčky a já tiše očekávám, že každou chvíli uslyším kroky. Zvláštní zastavení daného momentu v čase ve mě vyvolává dychtivou potřebu po další scéně a s podivně rozporuplným pocitem uklidnění a zároveň rozčilení mi pomalu dochází, že už nepřijde. S mírným mrazením z tohoto existenciálního prožitku a s bytostnou touhou po zahlédnutí živáčka obracím svůj pohled k Samuelovým malbám, které mě pudí k prožitku lidství v té nejexplicitnější formě, totiž kontaktu člověka s člověkem, tělo na tělo. Boj, agrese, vášeň a konflikt…tak začíná repertoár pojmů míhajících se v mé mysli při zkoumání jeho námětů. Zápasící ženy, lopata, kterou dělí již jen pár centimetrů od schoulené dívky, nebo malý chlapec sledující konflikt odehrávající se přímo před jeho zraky…Pomalu se dostávám do děje a stávám se jeho účastnicí. Těkám pohledem z obrazu na obraz a pořád mi tu něco nehraje… „Pohladenie“ zázračně se vznášející lopatou,… bizarní bezhlavý dav přihlížející snad boji snad taneční choreografii… A kam se vytratil sok Vojačky, vehementně rozkročené, připravené k boji „na život a na smrt“? „Čo sa stane zo sváru, keď od seba odtrhnete obe bojovníčky? Smiešne vystreté ruky a ďalej nič. Tá žena vyzerá skôr ako na návšteve vo fitku.“ Komentuje paradoxnost výjevu sám autor se šibalským úsměvem a já si uvědomuji, že se evidentně opět ocitám na hraně. Znovu otevírám svůj myšlenkový výčet pojmů vztahujících se k jeho dílu a zařazuji ještě dotek, splynutí, sarkasmus a obskurnost. Samuel hraje na struny ironie, otevře děj v okamžiku maximální možné intenzity a výsledek nechá na imaginaci přijímajícího diváka. Oba umělci nutí přihlížejícího projít si existenciálnívratkostí a rafinovaně upozorňují na rozpor lidského bytí v čase. Jejich díla v sobě mají až haptický potenciál, téměř jako bychom byli schopni tělesně pocítit realitu odehrávající se na plátnech před námi. Tento pocit nevyvolává pouze tématika obrazů, ale i samotný čistě malířský přístup, který oba umělci zastávají. Dynamická rozdílnost mezi lazurními vrstvami a mezi hutnými tahy nanesenými „alla prima“ svědčí o technologické zručnosti a znalosti média do detailů. Empirická zkušenost komponování barev a vlastní technika a rukopis se tak stávají paralelou k jejich námětům. Zároveň však nezůstávají v klišé a z jejich maleb zaznívá odvaha zakoušení nového. Někdy svobodné a někdy přesné tahy, náhodné stékání malby, která v některých chvílích až „žije vlastním životem“ mě podněcuje k přemýšlení nad významností média. A znovu se tak ocitám na pomyslné hraně a ptám se sama sebe: Dokázaly by se ve mně probudit obdobné existenciální pocity při zhlédnutí stejného tématu na fotografii či ve videu? Odpovídám si téměř záhy a s dávkou sebejistoty tvrdím, že nikoli. Fotografie i video jistě mají v dnešním multimediálním světě své podstatné uplatnění, ale jeví se absolutně jasně, že dědictví klasické malby je i pro současnou tvorbu absolutně nepostradatelné a její možnosti ještě rozhodně nejsou vyčerpány. Eva Andrejsová

Maria Arlamovsky: Reprodukční turismus

Problematice neplodnosti se rakouská režisérka Maria Arlamovsky rozhodla věnovat po zjištění, že její vlastní babička používala metodu častých potratů jako formu antikoncepce. Podivná a nebezpečná praxe režisérku přiměla zajímat se o otázku lidského zrození. Profesně se s tématem plodnosti a těhotenství setkala již před dvaceti lety v dokumentárním snímku o ženě, která si přála tehdy málo vyhledávaný domácí porod.

Jednou nohou v absolutnu

Osmidílný filmový cyklus Jednou nohou v absolutnu vznikl ve spolupráci Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a České televize.

Ex Machina

Dva muži a dívka tvoří součást velmi neobvyklého vztahového trojúhelníku, který se vytvořil v laboratorním komplexu skrytém v srdci aljašské divočiny. Bizarnost jejich soužití podtrhává fakt, že ta dívka je robot. Alex Garland, autor slavného románu Pláž a scenárista sci-fi Sunshine, natočil atmosférický sci-fi thriller z blízké budoucnosti, v němž názorně předvádí, jak to dopadá, když si lidé hrají na Boha. Caleb (Domhnall Gleeson) měl neuvěřitelnou kliku. Ve firemní soutěži vyhrál hlavní cenu, týdenní pobyt na horské chatě svého zaměstnavatele, geniálního vědce Nathana (Oscar Isaac). V okamžiku kdy uprostřed pustiny vyskočí z vrtulníku, který ho na místo dopravil, dojde mu, že na tenhle týden jen tak nezapomene. Jenže ani nejbujnější fantazie by ho nedokázala připravit na to, co ho čeká v supermoderní stavbě připomínající protiatomový bunkr. Prvotní ostych zažene Nathanův přátelský přístup. Pak se však seznámí s Avou (Alicia Vickander). U přátelské dívky s krásnou tváří jen dráty vedoucí jejím průsvitným tělem prozrazují, že je ve skutečnosti unikátním technologickým experimentem. Jeho součástí se právě stal i Caleb. Jeho úkolem je prostá interakce s Avou, kterou Nathan pečlivě pozoruje a zaznamenává a testuje tak možnosti umělé inteligence. Dokáže být Ava natolik „lidská“, že Caleb zapomene, že komunikuje s robotem? Dokáže v něm probudit nějaké city? Calebovi se však role pokusného morčete začne čím dál víc zajídat, zvlášť když s Avinou pomocí zjistí, že Nathan mu o svém výzkumu neřekl zdaleka všechno.

Friday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Hlášení obecního rozhlasu - anketa

Datum: 28. 3. 2017 - 30. 4. 2017

Program kina - DUBEN 2017

Datum: 1. 4. 2017 - 30. 4. 2017

Mlčení jehňátek

Clarice Starlingová, nadaná studentka akademie FBI, je přidělena agentu Crawfordovi vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus, který by o vrahovi mohl něco vědět. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa.

koncert No Limit

Datum: 28. 4. 2017 - 28. 4. 2017

tradiční vystoupení v Olomouci - BountyRockCafe

Bigbít na 4 v Uničově

Datum: 28. 4. 2017 - 28. 4. 2017

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

NOHA (Noise Of Human Art) @KC Dunaj~

Datum: 28. 4. 2017 - 28. 4. 2017

Multikultúrna kapela N.O.H.A. sa vracia na pódia vo veľkom štýle! Po päťročnej kreatívnej pauze sa multižánrový projekt vyberie medzi fanúšikov, aby predstavil nový album Process Of Living. Aj tentokrát nás čaká štýlová zmes drum&bassu, dubstepu a world music! Hudobnú nálož večer dotvorí energické duo Gonsofus a DJi Simple Sample a Bass(T)art. Podujatie je sprievodným programom 12. ročníka festivalu [fjúžn].

Lichožrouti

LICHOŽROUTI jsou malí neviditelní tvorové, kteří mohou za to, že nám lidem z každého páru ponožek vždy zůstane jen jedna – ta lichá. Ponožkami se totiž živí! Osudy hlavních protagonistů LICHOŽROUTŮ a jejich největšího protihráče, podivínského a opuštěného PROFESORA, spojuje příběh hlavního hrdiny, malého LICHOŽROUTA HIHLÍKA, na kterého čekají ve filmu velká dobrodružství. Dny jeho dědy LAMORA, který ho vychoval, jsou u konce a HIHLÍK musí překonat strach, vylézt z okna a vydat se hledat strejdu PADREHO, o kterém neměl doteď ani tušení. Svou odvahu čerpá z toho, co mu vštípil dědeček – lásky k rodině, dobré výchovy a lichožroutího „desatera“. Ani v novém lupičském domově u mafiánského strýce a dvou poťouchlých bratranců své ideály a zásady neopouští. A to i přesto, že ho zavedou do nebezpečných situací. Když nakonec s těžkým srdcem přeci jen poruší dvě základní lichožroutí pravidla „ Nikdy nevezmeš celý pár“ a „Drž se lidí, ale drž se od nich dál“, pak jenom proto, že věří, že vyčerpal všechny možnosti, aby došel ke svému vytouženému cíli – rodině. Být LICHOŽROUT je zkrátka jedno velké dobrodružství. Najít svou rodinu, ochránit ji a naučit se žít s lidmi, to chce odvahu. A tu malí zloději ponožek mají. Nejsou totiž žádní fuskáči. Jsou to LICHOŽROUTI!“ Na ploše animovaného dobrodružného gangsterského příběhu dvou znepřátelených lichožroutských gangů, střetu dvou generací a dvou morálek, je vykreslen svět podobný lidskému, nenásilně a s humorem vlastním spisovateli a básníku Pavlu Šrutovi, spoluautorovi scénáře a autorovi slavné knižní předlohy. S trochou nadsázky se dá říct, že poselství filmu zní: „Rodina je nade vše! Drž se té, kterou máš, měj ji rád a dělej vše pro to, aby byla dobrá, protože jinou na tomhle světě mít nebudeš. A je jedno, jestli jsi člověk, nebo LICHOŽROUT!“

Štěstí

Nový film režiséra Bohdana Slámy se skvělým hereckým obsazením v čele s Tatianou Vilhelmovou, Pavlem Liškou a Aňou Geislerovou. Štěstí navazuje na Slámův úspěšný debut Divoké včely, který měl mimořádný ohlas u českých diváků a přinesl mu i řadu cen na mezinárodních filmových festivalech.Nový film režiséra Bohdana Slámy ŠTĚSTÍ je dojemným příběhem o křehkém vztahu dvou mladých lidí, jenž postupně přeroste v opravdovou lásku. Herecké obsazení i atmosféra filmu navazuje na Slámův úspěšný debut Divoké včely, který měl mimořádný ohlas u českých diváků a přinesl mu i řadu cen na mezinárodních filmových festivalech.Hrdinka příběhu Monika (Tatiana Vilhelmová) se musí rozhodnout, zda obětuje vysněnou cestu do Ameriky za svým přítelem, aby se mohla postarat o děti svojí nejlepší kamarádky. Největší oporou se jí stane Toník (Pavel Liška), s nímž se snaží dětem nahradit chybějící rodinu a najde u něj nejen oporu, ale i opravdovou lásku. Film je hereckým koncertem obou hlavních představitelů, které doplňují skvělými výkony ve vedlejších rolích Aňa Geislerová, Bolek Polívka, Simona Stašová, Zuzana Krónerová, Marek Daniel a další.

Best of Life Science

Ty nejlepší filmy z Life Sciences Film Festivalu.

Predátoři

Robert Rodriguez, režisérský desperádo se stylovým rukopisem (Sin City, Grindhouse: Planeta Teror), stvořil zbrusu novou kapitolu Predátoří ságy. Přestože režii Predátorů přenechal Nimródu Antalovi, film se natáčel v jeho Troublemaker Studios, aby měl nad svým „dítkem“ co nejlepší dohled. Hlavní role se ujal držitel Oscara za film Pianista, herec Adrian Brody (King Kong, Svěrací kazajka), kterého doplňují herci jako Laurence Fishburne (Matrix), Topher Grace (Spider-Man 3) či Alice Braga (Já, legenda). Elitní žoldák Royce (Adrian Brody) je unesen na neznámé místo, stejně jako další, zdánlivě náhodně vybraní jedinci. S výjimkou jednoho zneuznaného lékaře se však jedná o nejnebezpečnější zabijáky, žoldáky a odsouzené trestance, kteří byli na toto místo dopraveni pouze pro to, aby se stali živou kořistí pro novou rasu Predátorů. I když by nejraději pozabíjeli jeden druhého, musejí se, pokud chtějí přežít, proti společnému nepříteli spojit. Vedení skupiny se tak ujímá Royce a skutečný boj o přežití začíná… Film Predátoři je volným pokračováním filmů Predátor (r. John McTiernan, 1987) a Predátor 2 (r. Stephen Hopkins 1990). Nicméně sám Rodriguez, jako velký fanoušek žánru i původního filmu, nechtěl vytvořit pouhé pokračování či remake. „Predátoři nejsou pátým či šestým pokračováním série, ale prvním. Chronologicky byste se na tento film mohli podívat ihned po původním Predátorovi a dostali byste tak jasný, ucelený příběh.“ dodává Rodriguez.

Lichožrouti

LICHOŽROUTI jsou malí neviditelní tvorové, kteří mohou za to, že nám lidem z každého páru ponožek vždy zůstane jen jedna – ta lichá. Ponožkami se totiž živí! Osudy hlavních protagonistů LICHOŽROUTŮ a jejich největšího protihráče, podivínského a opuštěného PROFESORA, spojuje příběh hlavního hrdiny, malého LICHOŽROUTA HIHLÍKA, na kterého čekají ve filmu velká dobrodružství. Dny jeho dědy LAMORA, který ho vychoval, jsou u konce a HIHLÍK musí překonat strach, vylézt z okna a vydat se hledat strejdu PADREHO, o kterém neměl doteď ani tušení. Svou odvahu čerpá z toho, co mu vštípil dědeček – lásky k rodině, dobré výchovy a lichožroutího „desatera“. Ani v novém lupičském domově u mafiánského strýce a dvou poťouchlých bratranců své ideály a zásady neopouští. A to i přesto, že ho zavedou do nebezpečných situací. Když nakonec s těžkým srdcem přeci jen poruší dvě základní lichožroutí pravidla „ Nikdy nevezmeš celý pár“ a „Drž se lidí, ale drž se od nich dál“, pak jenom proto, že věří, že vyčerpal všechny možnosti, aby došel ke svému vytouženému cíli – rodině. Být LICHOŽROUT je zkrátka jedno velké dobrodružství. Najít svou rodinu, ochránit ji a naučit se žít s lidmi, to chce odvahu. A tu malí zloději ponožek mají. Nejsou totiž žádní fuskáči. Jsou to LICHOŽROUTI!“ Na ploše animovaného dobrodružného gangsterského příběhu dvou znepřátelených lichožroutských gangů, střetu dvou generací a dvou morálek, je vykreslen svět podobný lidskému, nenásilně a s humorem vlastním spisovateli a básníku Pavlu Šrutovi, spoluautorovi scénáře a autorovi slavné knižní předlohy. S trochou nadsázky se dá říct, že poselství filmu zní: „Rodina je nade vše! Drž se té, kterou máš, měj ji rád a dělej vše pro to, aby byla dobrá, protože jinou na tomhle světě mít nebudeš. A je jedno, jestli jsi člověk, nebo LICHOŽROUT!“

PROGRESSIVE NIGHT

Datum: 28. 4. 2017 - 28. 4. 2017

Otevření Úsovské muzejní expozice pro rok 2017

Otevření Úsovské muzejní expozice pro rok 2017 na téma "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých" .

Saturday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Hlášení obecního rozhlasu - anketa

Datum: 28. 3. 2017 - 30. 4. 2017

Program kina - DUBEN 2017

Datum: 1. 4. 2017 - 30. 4. 2017

Voices of the metal heart

Datum: 29. 4. 2017 - 29. 4. 2017

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Degradace, Positive, Krang

Datum: 29. 4. 2017 - 29. 4. 2017

Řeky Otakara Štěrby

Tento "dobrodružný ekologický cestopis" pojednává o proměnách světa, které autor sám prožíval během svého dospívání, vědecké kariéry krajinného ekologa a zvláště pak v průběhu transkontinentálních plaveb, jimiž postupně obeplul svět na malých sportovních lodích po řekách, jezerech a mořských pobřeží. Tyto plavby, dlouhé desítky tisíc kilometrů, inspirují k neobvyklému zamyšlení nad problémy životního prostředí, světovou politikou, i nad krásami a bolestmi přírody. Dobrodružnou stránku knihy pak zaručují cestovatelské pojmy jako jsou Severozápadní pasáž, Beringova úžina, jihoamerické pralesy, Černobyl, rozpad Sovětského svazu, Mackenzie, Yukon, Léna, Mississippi či Amazonka, Eskymo Welzl a mnoho dalších.

Best of Life Science

Ty nejlepší filmy z Life Sciences Film Festivalu.

Nebe a led

Oscarový režisér Luc Jacquet (Putování tučňáků) ve svém novém celovečerním dokumentu popisuje sérii dobrodružných cest francouzského polárníka a vědce Clauda Loriuse na Antarktidu, které vedly až k objevení a popsání jevu, dnes dobře známého jako „globální oteplování“. Na příběhu odvážného vědce a jeho přelomového objevu ukazuje režisér, jaký dopad může mít chování člověka na budoucnost naší planety. Dokument zakončoval poslední ročník festivalu v Cannes.

Malý Cousteau

Podmořské dobrodružství v zasněženém městě. Krátký animovaný film jako pocta Jacquesovi Cousteauovi.

TRON: Legacy

TRON: LEGACY je 3D high-tech dobrodružství zasazené do digitálního světa, který je úplně odlišný od čehokoli, co jste již na velkém plátně viděli. Sama Flynna, 27letého rebela pronásleduje záhadné zmizení jeho otce Kevina Flynna, muže, který byl kdysi známý jako největší světový tvůrce video her. Když Sam objeví záhadný signál poslaný ze staré Flynnovy arkády – signál, který mohl být jenom od jeho otce – zjišťuje, že se ocitl v digitálním světě, kde byl Kevin uvězněn po 20 let. S pomocí nebojácné válečnice jménem Quorra, se otec a syn vydávají na cestu, která jim může přinést život nebo smrt, cestují po vizuálně fantastickém cyber vesmíru – vesmíru, který stvořil sám Kevin, a který se stává modernějším s vozidly, zbraněmi a krajinami, které si nikdy před tím nedokázal představit a nelítostným zloduchem, který se nezastaví před ničím, jen aby znemožnil jejich útěk.

koncert kapely No Limit

Datum: 29. 4. 2017 - 29. 4. 2017

Prostě "jízda"..

Sunday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Hlášení obecního rozhlasu - anketa

Datum: 28. 3. 2017 - 30. 4. 2017

Program kina - DUBEN 2017

Datum: 1. 4. 2017 - 30. 4. 2017

LEON

Datum: 30. 4. 2017 - 30. 4. 2017

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Kurz negativního myšlení

Černá komedie KURZ NEGATIVNÍHO MYŠLENÍ si na nedávno skončeném karlovarském filmovém festivalu získala pozornost i srdce diváků. V divácké anketě festivalu se umístila na druhém místě z 215 hodnocených filmů hned za Vratnými lahvemi. Partička několika hendikepovaných lidí pod ve-dením rázné psycholožky vyráží za svým dalším cílem: přesvědčit pětatřicetiletého Geira, který po autonehodě skončil na vozíku (navíc jako impo-tentní), že by se měl přidat k jejich skupině, nau-čit se společně s nimi pozitivně myslet a zachrá-nit tak své rozpadající se manželství.Psycholožka ale nemá tušení s kým má tu čest. Namísto, aby Geir přijal jejich „učení pozitivního myšlení“ vzbouří se tento sebedestruktivní mi-lovník Johnnyho Cashe a válečných filmů proti nevítané invazi „pozitivní“ energie a za pomoci místy až brutální upřímnosti, alkoholu a marihua-ny, ovládne celou situaci. Vítejte v „kurzu nega-tivního myšlení“! Uvnitř zánovního domu v poklidné čtvrti tak do-chází během jedné noci k zúčtování s falešnou upřímností, dusivým soucitem a zdánlivě osvěd-čenými metodami léčby duše. Debutující režisér Bard Breiner smísil skandi-návské psychologické drama o mezilidských vztazích se sarkasticky černou komedií. Originálnímu tvaru přidává na atraktivitě hudební doprovod pro rockové fajnšmekry (Steppenwolf, Nina Simone či zmíněný Johnny Cash).

Lichožrouti

LICHOŽROUTI jsou malí neviditelní tvorové, kteří mohou za to, že nám lidem z každého páru ponožek vždy zůstane jen jedna – ta lichá. Ponožkami se totiž živí! Osudy hlavních protagonistů LICHOŽROUTŮ a jejich největšího protihráče, podivínského a opuštěného PROFESORA, spojuje příběh hlavního hrdiny, malého LICHOŽROUTA HIHLÍKA, na kterého čekají ve filmu velká dobrodružství. Dny jeho dědy LAMORA, který ho vychoval, jsou u konce a HIHLÍK musí překonat strach, vylézt z okna a vydat se hledat strejdu PADREHO, o kterém neměl doteď ani tušení. Svou odvahu čerpá z toho, co mu vštípil dědeček – lásky k rodině, dobré výchovy a lichožroutího „desatera“. Ani v novém lupičském domově u mafiánského strýce a dvou poťouchlých bratranců své ideály a zásady neopouští. A to i přesto, že ho zavedou do nebezpečných situací. Když nakonec s těžkým srdcem přeci jen poruší dvě základní lichožroutí pravidla „ Nikdy nevezmeš celý pár“ a „Drž se lidí, ale drž se od nich dál“, pak jenom proto, že věří, že vyčerpal všechny možnosti, aby došel ke svému vytouženému cíli – rodině. Být LICHOŽROUT je zkrátka jedno velké dobrodružství. Najít svou rodinu, ochránit ji a naučit se žít s lidmi, to chce odvahu. A tu malí zloději ponožek mají. Nejsou totiž žádní fuskáči. Jsou to LICHOŽROUTI!“ Na ploše animovaného dobrodružného gangsterského příběhu dvou znepřátelených lichožroutských gangů, střetu dvou generací a dvou morálek, je vykreslen svět podobný lidskému, nenásilně a s humorem vlastním spisovateli a básníku Pavlu Šrutovi, spoluautorovi scénáře a autorovi slavné knižní předlohy. S trochou nadsázky se dá říct, že poselství filmu zní: „Rodina je nade vše! Drž se té, kterou máš, měj ji rád a dělej vše pro to, aby byla dobrá, protože jinou na tomhle světě mít nebudeš. A je jedno, jestli jsi člověk, nebo LICHOŽROUT!“

Monday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Ekologické dny olomouc - Ekojarmark, koncert

Tradiční řemesla, Divadlo Víti Marčíka (11:00 a 13:00), hravá stanoviště pro rodiče s dětmi, Sluňákovský stan, nevládní organizace, informace o životním prostředí, Olomouc třídí odpad (TSMO, EKO-KOM, Ekolamp, Ecobat), bezodpadová domácnost (10:00 a14:00 Tiny Life), zábava na vozidlech bez motoru (Centrum Semafor), Auto napůl, pohled na Olomouc z radniční věže, netradiční prohlídky města s lidmi bez domova (Pragulic Olomouc) a na raftech (Peřej tours), Lesy v Olomouckém kraji – Lesy pro lidi, Literární kavárna Druhý domov, životní alternativy a pestrost, biodiverzita přírody a lidských přístupů k ní, a další… Slavnost společného pobývání na Zemi.

Bílý Kámen

Výletní vlak do vojenského újezdu na cykloturistickou akci. Přeprava kol zajištěna.

Tuesday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Wednesday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Thursday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Friday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

ReddFest

Datum: 5. 5. 2017 - 5. 5. 2017

Urbano Latino Festival Olomouc

Datum: 5. 5. 2017 - 5. 5. 2017

7. ročník Urbano fest 2017 Artist: Rodry-Go! (Colombia) - Special guest Světově známý zpěvák, muzikant a producent, který prezentuje originální latino show přímo z Kolumbie. Rio Dance Show (Brasil) Projekt, který byl založen tanečníky z Brazílie a pravidelně vystupuje po boku Karla Gotta a dalších českých celebrit. Strhující taneční a hudební představení vás přenesete do různých částí světa, jako například do Brazílie nebo Argentiny. Tam Tam Batucada Patří k nejlepším bubenickým show u nás. Pravidelně vystupují na mezinárodních akcích a festivalech. Hrají karnevalovou sambu z oblastí Rio de Janeiro a Bahia. Radek a Klára (Salsa Zlín) Již 15 let učí latinsko-americké tance ve Zlíně a Olomouckém kraji, jako jsou salsa, bachata, merengue. Estrellas de Movimento (Poland) Nový taneční projekt školy Movimento z Polska, která podporuje talentované studenty. Dj Lazaro Jeden z prvních dju, hrajících latinskou muziku u nás. Pravidelně k nám přináší nejnovější hudební vlivy z Kuby. a další…

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Punkový mecheche

Datum: 5. 5. 2017 - 5. 5. 2017

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Saturday

Pozvánka - turnaj v šipkách

Datum: 30. 1. 2017 - 1. 6. 2017

Tomáš Pfeiffer - Setkání s biotronikou / Olomouc

Zveme vás na společné zamyšlení nad otázkami a záhadami života. Témata přednášek určují návštěvníci sami, a to svými dotazy. Tyto se mohou týkat velmi rozmanitých oblastí života, jako je biotronická prevence, filosofie a jiné. Okruh otázek, které se v Univerzitě Bytí objeví, je nesmírně široký. Jsou to otázky osudu, smyslu života, nauka o vznikání, tedy celkově otázky filosofie Bytí, a to i s dopady do hmotných oborů. Vstupné je dobrovolné. Na závěr přednášek proběhne biotronické působení formou rozloučení. BIOVID TV – internetová televize – Zveme Vás k živému vysílání z pondělních a pátečních přednášek Univerzity Bytí v Praze na http://www.dub.cz/biovid-tv/

Jiří Hastík: obrazy

Datum: 26. 3. 2017 - 24. 5. 2017

Jiří Hastík, narozen 1945, malíř, grafik, výtvarný teoretik a kurátor, autor realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. Jako kurátor připravil a uvedl desítky výstav, je autorem řady odborných textů. Samostatně vystavuje od roku 1981, jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách v České republice i v zahraničí. Žije a pracuje ve Vídni a Samotiškách.

Odemykání točny v Olomouci

Zahájení sezony železniční expozice, jízdy zvláštních vlaků v okolí Olomouce.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Sunday

Tomáš Pfeiffer - Setkání s biotronikou / Prostějov

Zveme vás na společné zamyšlení nad otázkami a záhadami života. Témata přednášek určují návštěvníci sami, a to svými dotazy. Tyto se mohou týkat velmi rozmanitých oblastí života, jako je biotronická prevence, filosofie a jiné. Okruh otázek, které se v Univerzitě Bytí objeví, je nesmírně široký. Jsou to otázky osudu, smyslu života, nauka o vznikání, tedy celkově otázky filosofie Bytí, a to i s dopady do hmotných oborů. Vstupné je dobrovolné. Na závěr přednášek proběhne biotronické působení formou rozloučení. BIOVID TV – internetová televize – Zveme Vás k živému vysílání z pondělních a pátečních přednášek Univerzity Bytí v Praze na http://www.dub.cz/biovid-tv/

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.


Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.stepanov.cz

Registrujte se zde

 

 

27. 4. Jaroslav

Zítra: Vlastislav

Hlášení rozhlasu

Přivítali byste hlášení obecního rozhlasu vícekrát denně?
a) stačí 1x
  
 41
b) alespoň 2x (dopoledne a odpoledne či večer)
  
 44
c) 3x (dopoledne, odpoledne a večer)
  
 17

Kalendář akcí

Návštěvnost stránek

485050