První písemná zmínka o Stádle, jako vsi příslušející k farnímu kostelu ve Šternberku a k šternberskému panství je z roku 1296. V roce 1371 daroval Albrecht II. ze Šternberka ves Stádlo se dvorem a mlýnem augustiniánskému klášteru ve Šternberku. Klášter augustiniánů sepsal se svými poddanými ve Stádle smlouvu o jejich poddanských povinnostech v roce 1481. V roce 1512 se Stádlo opět stává součástí šternberského panství.
V roce 1911 byla otevřena německá obecná škola. Ta byla zrušena v roce 1919 a v její budově byla umístěna česká menšinová obecná škola. V roce 1919 ztrácí Stádlo postavení samostatné obce a je připojeno k Moravské Huzové, v roce 1922 ztrácí statut osady a je pouze částí obce. Místní odbor Národní jednoty byl ve Stádle ustaven v roce 1924.
Stádlo bylo v roce 1938 připojeno k Německu a bylo do roku 1945 samostatnou obcí venkovského okresu Šternberk. V roce 1945 bylo znovu připojeno k Moravské Huzové a většina německých obyvatel byla v roce 1946 odsunuta. Obecná škola byla ve Stádle definitivně uzavřena v roce 1947.
Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1956, v roce 1961 připojeno k Moravské Huzové, v roce 1974 k JZD v Hnojicích a od roku 1978 k JZD Štěpánov. Moravská Huzová s Benátkami a Stádlem byly k 1. 1. 1974 připojeny ke Štěpánovu, Stádlo se stalo základní sídelní jednotkou obce Štěpánov.
Pečeť Stádla pochází z 18. století, pečetním znamením byl pecen chleba. V razítkách používaných po roce 1850 jsou pečetním znamením dvě ryby. Historie Stádla je zpracována v knize Paměti obcí Moravská Huzová, Benátky a Stádlo z roku 1999. Autorem je Miroslav Koudela.