Pro seniory Pro seniory Fotogalerie Napište nám Diář starosty Dění v obci

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Kalendář akcí > Události od 10. 11. 2018

Kalendář akcí

Seznam událostí od 10. 11. 2018 do 23. 11. 2018


Sobota

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Neděle

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Výstava amatérských tvůrců

Datum: 11. 11. 2018 - 18. 11. 2018

Orel Velká Bystřice vás zve na XV. ročník výstavy Orel Velká Bystřice vás zve na výstavu obrazů a fotografií, která bude zahájena v 16 hodin krátkým koncertem souboru Tragedia fis moll. Výstava bude k zhlédnutí denně: v neděli 11. 11. od 16 do 18 hodin, od 12. do 16. 11. od 15 do 18 hodin, 17. a 18. 11. od 9 - 17 hodin. Vstup volný.

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Pondělí

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Výstava amatérských tvůrců

Datum: 11. 11. 2018 - 18. 11. 2018

Orel Velká Bystřice vás zve na XV. ročník výstavy Orel Velká Bystřice vás zve na výstavu obrazů a fotografií, která bude zahájena v 16 hodin krátkým koncertem souboru Tragedia fis moll. Výstava bude k zhlédnutí denně: v neděli 11. 11. od 16 do 18 hodin, od 12. do 16. 11. od 15 do 18 hodin, 17. a 18. 11. od 9 - 17 hodin. Vstup volný.

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Úterý

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Výstava amatérských tvůrců

Datum: 11. 11. 2018 - 18. 11. 2018

Orel Velká Bystřice vás zve na XV. ročník výstavy Orel Velká Bystřice vás zve na výstavu obrazů a fotografií, která bude zahájena v 16 hodin krátkým koncertem souboru Tragedia fis moll. Výstava bude k zhlédnutí denně: v neděli 11. 11. od 16 do 18 hodin, od 12. do 16. 11. od 15 do 18 hodin, 17. a 18. 11. od 9 - 17 hodin. Vstup volný.

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Royal Opera House: Bajadéra

Fantastický balet Maria Petipy, zasazený do mytické Indie, vypráví pohádku o chrámové tanečnici a princovi, který miluje jednu dívku, ale ožení se s jinou.

Středa

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Výstava amatérských tvůrců

Datum: 11. 11. 2018 - 18. 11. 2018

Orel Velká Bystřice vás zve na XV. ročník výstavy Orel Velká Bystřice vás zve na výstavu obrazů a fotografií, která bude zahájena v 16 hodin krátkým koncertem souboru Tragedia fis moll. Výstava bude k zhlédnutí denně: v neděli 11. 11. od 16 do 18 hodin, od 12. do 16. 11. od 15 do 18 hodin, 17. a 18. 11. od 9 - 17 hodin. Vstup volný.

Prodejní výstavka SPCCh

Datum: 14. 11. 2018 - 16. 11. 2018

Základní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami Velká Bystřice si vás dovoluje pozvat na svoji Prodejní výstavku domácího cukroví a perníčků. Na hojnou účast prodávajících i kupujících, či jen těch, kteří se přijdou jen inspirovat a podívat, se velice těšíme. Otevřeno od 8:00 do 17:00 hodin

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Čtvrtek

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Výstava amatérských tvůrců

Datum: 11. 11. 2018 - 18. 11. 2018

Orel Velká Bystřice vás zve na XV. ročník výstavy Orel Velká Bystřice vás zve na výstavu obrazů a fotografií, která bude zahájena v 16 hodin krátkým koncertem souboru Tragedia fis moll. Výstava bude k zhlédnutí denně: v neděli 11. 11. od 16 do 18 hodin, od 12. do 16. 11. od 15 do 18 hodin, 17. a 18. 11. od 9 - 17 hodin. Vstup volný.

Prodejní výstavka SPCCh

Datum: 14. 11. 2018 - 16. 11. 2018

Základní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami Velká Bystřice si vás dovoluje pozvat na svoji Prodejní výstavku domácího cukroví a perníčků. Na hojnou účast prodávajících i kupujících, či jen těch, kteří se přijdou jen inspirovat a podívat, se velice těšíme. Otevřeno od 8:00 do 17:00 hodin

VINNIE MOORE (US) - (UFO, Alice Cooper)

Datum: 15. 11. 2018 - 15. 11. 2018

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Radůza s kapelou

Datum: 15. 11. 2018 - 15. 11. 2018

Zpěvačka a multiinstrumentalistka Radůza vystoupí se svou kapelou na sále KD Na Letním – Hlubočky – Mariánské Údolí 15. 11. 2018. Datum: Čtvrtek 15. 11. 2018 Čas: 20 h. Vstupné: 250 - 290,- Kč Místo: Velký sál KD Na Letním - Hlubočky (místa na sezení) Mapa: https://goo.gl/maps/FUiY5bXQvx82 Radůza s kapelou nám tentokrát nám představí průřez svou dosavadní tvorbou. Zazní nejen písně z nového alba Muž s bílým psem (říjen 2018), ale i písničky z prvních desek. Radůza se zvládne doprovodit na několik hudebních nástrojů, její zpěv hřmí, ale i jemně vypráví dojemné příběhy.... Předprodej vstupnek již zahájen: https://www.ticketstream.cz/tsp/ts1website/vstupenky/raduza-koncert-nove-album-muz-s-bilym-psem-kulturni-dum-hlubocky-hlubocky-u-olomouce-1068727 www.raduza.cz

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

NEŘEŠ-KOWALL COMPANY-JASNO

Datum: 15. 11. 2018 - 15. 11. 2018

Kde: Zámecký klub Hranice na Moravě Kdy: 16.11.2018 od 20:00 Vstupenky: informace budou doplněny. KOWALL COMPANY: Dnes již moravská kapela byla založena roku 2011 dvojicí Filip Kovařík (kytara,zpěv) a Petra Václavíková (kytara,vokály), ke které se postupem času přidali Viťa Kovařík (bicí),Radim Studený (kytara) a Martin Žák (basa). Samotní muzikanti přišli již se zkušenostmi ze svých předešlých projektů. V této sestavě kapela funguje od konce roku 2014, kdy vydává debutové album JINOTAJ, na které navazuje v roce 2016 druhé album IDENTITY. V roce 2018 vychází singl OPIUM, jenž kapele otvírá novou cestu. Kapela koketuje na pomezí popu,rocku, indie a folku a staví na českých textech. Kapela má za sebou nespočet koncertů a festivalů po celé Moravě. NEŘEŠ: Kapela vznikla v roce 2008, kdy se ustálila sestava "skupiny", která do té doby neměla ani název.Od roku 2009 už se začalo pracovat hlavně na vlastní tvorbě a učení se cover verzí známých songů začlo upadat.Pomalu jsme začali vytvářet Pop-Punk hity a na podzim 2010 jsme vydali album PRACHY.Jeden z nejdůležitějších momentů byl postup do finále soutěže Rockmatch, která byla sice před finálem zrušena pořadately,pro Nás to ale znamenalo možnost hrát na tour s kapelami Rybičky 48 a Mandrage. Pak přicházely další a další příležitosti a my jsme se potkali s kapelami jako např.: Traktor, Vypsaná fixa, Harlej, Alkehol, Doga, Anna K., Xindl X atd. JASNO: Kapela JASNO, jejíž první zárodky se datují k počátku jara roku 2017, vznikla s úmyslem bavit široké spektrum posluchačů. Snahu bourat stereotypy běžného popu se navíc pokouší podpořit (ne)smysluplnými texty. První vážný popud vystavit své emoce na odiv přišel koncem roku 2016, kdy byla zakonzervována přerovská kapela The Smile. Její tehdejší členové - Jakub Rýpar s Dominikem Madziou, byli rozhodnuti pokračovat a učinit tak vzájemné "hudební chemii" zadost. Díky známostem v kulturním odvětví už pak nebylo daleko k tomu, aby byl osloven Honza Smola, zakladatel a (původní) frontman kapely Cookies. O konečné sestavě pak bylo do minuty bylo rozhodnuto. Startovací čáru překročila kapela několik měsíců od svého vzniku. V listopadu 2017 došlo k vydání prvního singlu "Pozvedni ruce", jenž se několik týdnů držel na prvních příčkách hitparády rádia RUBI. Příležitost shlédnout tuto novinku měli také diváci hudební televize Óčko.

Blues Alive

Datum: 15. 11. 2018 - 15. 11. 2018

Pátek

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Výstava amatérských tvůrců

Datum: 11. 11. 2018 - 18. 11. 2018

Orel Velká Bystřice vás zve na XV. ročník výstavy Orel Velká Bystřice vás zve na výstavu obrazů a fotografií, která bude zahájena v 16 hodin krátkým koncertem souboru Tragedia fis moll. Výstava bude k zhlédnutí denně: v neděli 11. 11. od 16 do 18 hodin, od 12. do 16. 11. od 15 do 18 hodin, 17. a 18. 11. od 9 - 17 hodin. Vstup volný.

Prodejní výstavka SPCCh

Datum: 14. 11. 2018 - 16. 11. 2018

Základní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami Velká Bystřice si vás dovoluje pozvat na svoji Prodejní výstavku domácího cukroví a perníčků. Na hojnou účast prodávajících i kupujících, či jen těch, kteří se přijdou jen inspirovat a podívat, se velice těšíme. Otevřeno od 8:00 do 17:00 hodin

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Olomoucká Klubová Noc

Datum: 16. 11. 2018 - 16. 11. 2018

Liveevil / Notion Deep / Inhibitor

Datum: 16. 11. 2018 - 16. 11. 2018

Liveevil se po více než roce vracejí do Zámeckého klubu. Kapela, po které se na delší dobu v Česku slehla zem, se opět vrací na domácí půdu. Sestavu doplní mladá olomoucká metalcorová kapela Notion Deep a také místní a ostřílení Inhibitor. LIVEEVIL - Ostrava - kromě starších pecek jako Sky and Nails jsou tentokrát zařazeny i skladby jako Selfcuring, Lucid, ale i skladby z poslední desky Blacktracks. Blacktracks nahrávali společně s finským hudebníkem Kärtsym Hatakkou z Waltari. Ten poslední desku nejen produkoval, ale částečně se na ni podílel i skladatelsky. Deska se nahrávala střídavě v Praze a v Helsinkách a byla koncertně představena na turné Powerplay Tour 2016 NOTION DEEP – Olomouc - v roce 2014 se dala dohromady kapela, tehdy ještě pod jménem Notion Deepest, zkoušející v garáži v Plumlově. Sestavu tehdy tvořil Tomáš Flusek na kytaře, Tomáš Prokeš s basou, Lukáš Chlup s mikrofonem, Petr Danyi za bicími a Adam Beneš s kytarou. Petr Danyi, Tomáš Flusek a Tomáš Prokeš hrají v kapele dodnes. V této formaci kapela poprvé vystoupila na podzim roku 2014 v olomouckém U-Klubu. Od tohoto vystoupení se tvorba radikálně měnila. Od té doby se vystřídalo hodně členů, z nichž určitě stojí za zmínku Patrik Zatkloukal. Věci nabíraly čím dál tím rychlejší spád. Na poslední chvíli přišel do kapely současný zpěvák, Marek Melichárek, který tak ukončil hru „škatule, hejbejte se.V této sestavě kapela nahrála své první plnohodnotné album, v brněnském nahrávacím studiu Sonidos, a natočila videoklip k singlu Devil’s Dance. INHIBITOR - Hranice - byli exhumováni, transformováni a sehráni v tento aktuální kosmopolitní kvintet, který Vám přinese anglický řev zkombinovaný s melancholicko-pseudoromanticko-disneyovským sopránem, sypačky (na bicí - žádná anabolika) s měšcem jak se patří, a kytarové riffy s maďarskými kořeny a nádechem slovensko-polských tónin. A pozor!!! Před samotným koncertem proběhne poslechovka alba „Timehookers Scumjob“ projektu Robotized, které oficiálně vychází 17.11.!!!

Fantastická zvířata a kde je najít

Newt Scamander přichází do New Yorku se svým záhadným kufříkem, ve kterém se nachází obrovská sbírka vzácných magických tvorů z jeho cest kolem světa. Co se může stát, když se nadaný britský kouzelník vydá do Ameriky a jeho zvířata (některá i trochu nebezpečná) uniknou z kufříku? J. K. Rowlingová Vás zve do nové epochy kouzelnického světa!

Sobota

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Výstava amatérských tvůrců

Datum: 11. 11. 2018 - 18. 11. 2018

Orel Velká Bystřice vás zve na XV. ročník výstavy Orel Velká Bystřice vás zve na výstavu obrazů a fotografií, která bude zahájena v 16 hodin krátkým koncertem souboru Tragedia fis moll. Výstava bude k zhlédnutí denně: v neděli 11. 11. od 16 do 18 hodin, od 12. do 16. 11. od 15 do 18 hodin, 17. a 18. 11. od 9 - 17 hodin. Vstup volný.

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

DEEP PURPLE KOBEREC BAND

Datum: 17. 11. 2018 - 17. 11. 2018

Deep Purple revival je jedním z prvních profesionálních revivalů v České republice. Byl založen v roce 1991 zpěvákem a šéfem kapely Miroslavem “Kobercem” Koňárkem jako pocta světové legendě Deep Purple. Kapela koncertuje nejen po celém Česku, ale i v Německu, Belgii, Rakousku, Itálii, Polsku a Slovensku. Vyhlášený svou kvalitou byl vybrán jako support rockových hvězd Whitesnake a The Animals. Deep Purple revival pravidelně reprezentuje Česko na festivalech nejlepších revivalů Evropy. Skupina vydala tři CD, předposlední předal osobně s věnováním “Koberec” frontmanovi Deep Purple Ianu Gillanovi!

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Koncert Ludmily Kubíčkové

Kruh přátel hudby města Velká Bystřice uvádí koncert z listiny mladých umělců Ludmila Kubíčková Urbanová je ročník 1991. Začínala se zobcovou flétnou, na lesní roh začala hrát v roce 2001 u Dagmar Klapkové. V letech 2007-2013 studovala na Konzervatoři v Českých Budějovicích pod vedením Mgr. Jaromíra Čížka a od roku 2013 je posluchačkou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně ve třídě prof. Jindřicha Petráše. Již během studií na konzervatoři získala několik úspěchů v národních i mezinárodních soutěžích: Soutěž konzervatoří v Ostravě 2010 2. cena, v Teplicích 2012 1. cena, Mezinárodní soutěž dechových nástrojů Brno 2011 a 2013 1. ceny. V téže soutěži obdržela v roce 2015 3. cenu a v roce 2017 1. cenu a titul laureát soutěže. Na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka obsadila v roce 2016 3. místo a získala zvláštní ocenění jako jediná česká účastnice ve finále. V sezóně 2012/2013 působila v orchestru Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, od roku 2014 v dechovém kvintetu a orchestru JAMU a v symfonickém orchestru Hodonín. V r. 2014 hrála v orchestru opery Národního divadla v Brně, od roku 2015 je členkou Slovenské filharmonie v Bratislavě.

Neděle

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Královská lípa vypráví

Spolek Veselí muzikanti uvádí literárně hudební pořad ke 100. výročí vzniku československého státu. V pořadu zazní lidové písně, renesanční hudba, písně národního obrození, ukázky z díla F. Škroupa, A. Dvořáka i současné písně autora pořadu Jana Stejskala. Vyprávění tisícileté klokočovské lípy, ležící v jižní části Železných hor. Na pozadí jejího příběhu probíhají důležité historické události – zavraždění sv. Václava, přítomnost Karla IV., ohlas husitských válek, Bílé hory, odchod J. A. Komenského z vlasti, národní obrození, vznik ČSR včetně světových válek až do současnosti.Účinkují:Dita Veselá – zpěv, zobcové flétny, lesní roh, kytaraVeronika Veselá – zpěv, zobcové flétny, lesní rohKarolína Veselá – zpěv, zobcová a příčná flétna rytmikaOndřej Veselý – violoncello, zpěv

Pondělí

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Úterý

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Středa

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Jan Spěváček: V letním rozmaru

Datum: 29. 9. 2018 - 22. 11. 2018

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

SVL a Souperman v Litovli

Datum: 21. 11. 2018 - 21. 11. 2018

Brněnská kapela Souperman bude hostem SVL.

Čtvrtek

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Miroslav Šnajdr st. Hudba a malba | Malba a hudba

Datum: 31. 10. 2018 - 28. 11. 2018

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

AG Flek

Datum: 22. 11. 2018 - 22. 11. 2018

Poprvé v Hranicích zahraje legendární zlínská folkrocková hudební skupina, založená roku 1977, která se proslavila v letech 1978 až 1981 na festivalu Porta. Kapela spolupracovala s Vlastou Redlem nebo s Hradišťanem. V letošním roce vydali po 18 letech nové studiové album Podnohama Zem, na kterém se přestavuje legendární sestava tří zpěváků: Ivo Viktorin, Blanka Táborská a Karel Markytán. Díky účasti mnoha hostů jde také o nejpestřejší album skupiny.

Pátek

Informace - podpora z Olomouckého kraje

Datum: 18. 7. 2018 - 28. 2. 2019

Program kina - LISTOPAD 2018

Datum: 2. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Základní škola - výběrové řízení

Datum: 7. 11. 2018 - 30. 11. 2018

Exkurze do Pivovaru Litovel

Datum: 30. 1. 2018 - 31. 12. 2018

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

LUBOŠ POSPÍŠIL & 5P

Datum: 23. 11. 2018 - 23. 11. 2018

Neřeš / Kowall Company / Jasno

Datum: 23. 11. 2018 - 23. 11. 2018

Trojkoncert tří rockových melodických formací z našeho regionu v Zámeckém klubu!!! NEŘEŠ - Opatovice - kapela vznikla v roce 2008, kdy se ustálila sestava „skupiny“, která do té doby neměla ani název. Od roku 2009 už začala kapela pracovat hlavně na vlastní tvorbě a učení se cover verzí známých songů upadalo. Pomalu začali vytvářet Pop-Punk hity a na podzim 2010 vydali album PRACHY. Jeden z nejdůležitějších momentů kapely byl postup do finále soutěže Rockmatch, která byla před finále zrušena pořadateli. Díky tomuto úspěchu, kapela dostala možnost – hrát na tour s kapelami Rybičky 48 a Mandrage. Sestava: Lucie Janásková (zpěv) Ladislav Stratil (kytara + zpěv) Tomáš Chrastina (bicí) Ondra Horák (basa) Martin Valenta (kytara). KOWALL COMPANY - Přerov - dnes již moravská kapela vznikla v roce 2011. Samotní muzikanti přišli již se zkušenostmi ze svých předešlých projektů. V této sestavě kapela funguje od konce roku 2014, kdy vydává debutové album JINOTAJ, na které navazuje v roce 2016 druhé album IDENTITY. V roce 2018 vychází singl OPIUM, jenž kapele otvírá novou cestu. Kapela koketuje na pomezí popu, rocku, indie a folku a staví na českých textech. Kapela má za sebou přes 100 koncertů a festivalů po celé Moravě. Sestava: Filip Kovařík (kytara,zpěv) Petra Václavíková (kytara,vokály) Viťa Kovařík (bicí) Radim Studený (kytara) Martin Žák (basa). JASNO - první zárodky kapely se datují k počátku jara roku 2017. Vznikla s úmyslem bavit široké spektrum posluchačů. Snahu bourat stereotypy běžného popu se navíc pokouší podpořit (ne)smysluplnými texty. Startovací čáru překročila kapela několik měsíců od svého vzniku. V listopadu 2017 došlo k vydání prvního singl „Pozvedni ruce“, jenž se několik týdnů držel na prvních příčkách hitparády rádia Rubi. Příležitost shlédnout tuto novinku měli také diváci hudební televize Óčko.

The Shookies, Blackbirds, Vlny

Datum: 23. 11. 2018 - 23. 11. 2018

V pátek 23.listopadu nás ve Zdi čeká živé vystoupení, kterého se ujme brněnská kapela The Shookies, a také dvě lokální Blackbirds a Vlny. THE SHOOKIES - vznikla v roce 2010 v jedné vysokomýtské kavárně, kde se potkala parta lidí se stejným hudebním cítěním a chutí společně tvořit. Inspirovala je především písničkářská tradice zahraničního folk-rocku a acoustic-rocku a z buskování v parku se postupně vypracovali až na klubovou a festivalovou scénu. V roce 2014 pokřtili debutovou desku Great Test Hits. Byť se od svého vzniku složení kapely částečně obměnilo, stále si zakládá na původním hudebním záměru a osobitém zvuku. Nebojí se však zůstat otevřená rozličným žánrům a experimentovat.