Pro seniory Pro seniory Fotogalerie Napište nám Diář starosty Dění v obci

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > Kalendář akcí > Události od 30. 5. 2017

Kalendář akcí

Seznam událostí od 30. 5. 2017 do 12. 6. 2017


Úterý

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Středa

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Čtvrtek

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Pátek

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Sobota

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Neděle

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Pondělí

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Úterý

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Irena Křivánková - Tetramin

Datum: 6. 6. 2017 - 29. 6. 2017

Irena Křivánková vystudovala brněnskou FaVU, ateliér figurální monumentální malby u Profesora Jiřího Načeradského, který absolvovala v roce 1999. V posledních letech vytvořila výtvarné realizace pro film a divadlo (například na snímcích Poslední sezóna režiséra H. Bočana nebo Bestiář režisérky I. Pavláskové, naposledy se podílela na slavném zahraničním seriálu Borgiové režiséra O. Hirschbiegla. Pro divadla vytvořila scénografii například pro představení Edith Piaf v Paláci Akropolis a obrazy do scény představení Ornitologie pro Divadlo Kašpar v Praze. V roce 2012 vytvořila výtvarnou realizaci interaktivní expozice U6 v Dolních Vítkovicích v Ostravě. Irena Křivánková má za sebou řadu samostatných i společných výstav, účastnila se několika residenčních pobytů a sympozií u nás i v zahraničí. V roce 1995 obdržela Cenu ateliéru Prof. Jiřího Načeradského. Od roku 2014 působí jako odborná asistentka ateliéru Intermédia na 1.soukromé vysoké škole uměleckého zaměření ART-DESIGN INSTITUT v Praze. Tetramin Letos je to dvacet let, co Irena Křivánková vstoupila na veřejnou uměleckou scénu svou první samostatnou výstavou. V té době, v roce 1997, ještě studovala malbu u Jiřího Načeradského na Fakultě výtvarných umění v Brně. Její učitel, významný představitel české figurativní malby a čelní protagonista tzv. české grotesky šedesátých let dvacátého století, se velkou měrou vepsal do prvních Ireniných obrazů. Expresivně deformované figury ve vypjatých situacích (sice z normálního života, ale zároveň jaksi „nenormální“) rezonovaly i s expresivně pojatou linii Neue Wilde 80. let, tedy směrem, jenž agresivně a křiklavě komentoval scény ze života. Irena Křivánková tehdy vytvořila obrazy, které byly velmi silné svou výrazovou nadsázkou, emocionalitou a mnohé z nás jistě překvapily i tím, že expresivní figurace může být znovu a znovu opakována a při tom být nositelem aktuálních pocitových sdělení. Současná výstava Ireny Křivánkové nabízí obrazy z let 2015-2017. Kdo by znal jen autorčiny počáteční divoké figurativní obrazy, řekl by, že se jedná o úplně jiného malíře. V době studií byl pro Irenu Načeradský velmi důležitý a dá se říci, že profesorova malířská poloha nebyla pro jeho žačku ani cizí (Křivánková je totiž emocionální člověk se spontánními prožitky). Avšak Irena v sobě postupně začala objevovat i jiné roviny své osobnosti. Za vším stojí Křivánkové „vnitřní“ svět – svět vlastních pocitů, svět, jenž je živen intuitivním vnímáním skutečnosti, které se nezabývá ani tak „jevovou slupkou“ předmětů a dění, ale spíše se vztahuje k něčemu, co se děje „za“ nebo nějak „neviditelně“. U Ireny funguje jakési propojení s oním „nejevovým“ a z něj se hromadí v její hlavě pocity (spíše se tam usazují nevědomě). A tyto pocity se pak dostávají na plátno. Dá se říci, že pozdější autorčiny obrazy jsou metaforou, která prostřednictvím obrazu sděluje představy o něčem, co je empiricky nepoznatelné, a tedy ani na plátno přímo nenamalovatelné, protože nic takového běžný lidský zrak v realitě nevidí. Irena Křivánková je tedy stále „svá“. Točí se kolem teritoria vlastních prožitků. Jen se mění způsob malířského vyjádření: od expresivní figurace se dostává k obrazům, v nichž vládne až překvapivý klid. Ještě před časem se objevovali v obrazech různí živočichové (spíše jakési imaginární potvory - ale živočichové). Dnes jsou tu jen „prázdné krajiny“ (jsou to vůbec krajiny v běžném slova smyslu?), v nichž není ani stopa po lidských či zvířecích organismech. Jsou to krajiny ticha, ale ne bez života a už vůbec ne bez dění. A ještě jedna věc se proměnila. Na počátku malířské éry používala Křivánková rozmáchlý, spontánní rukopis tryskajících barevných tahů, který nedovoloval vykreslovat detaily a budovat „renesanční“ hloubku prostoru. Nyní jsou obrazy daleko víc 3D a některé části plátna jsou téměř veristicky propracované. Třeba vodní hladina v obraze Ve snění je až věcně fotograficky sugestivní a kontrastuje s celkovou atmosférou obrazu, který jako by se nevztahoval k žádné nám známé konkrétní realitě. Možná je to příběh o něčem, co jsme nezažili – co bylo už dávno před námi, nebo co teprv bude. Jakési sci-fi. Já si třeba při pohledu na dílo Ve snění vybavím Hvězdné války a scénu, kdy Luke ztroskotá v bažinaté krajině na planetě Dagobah. Poslední obrazy Ireny Křivánkové vznikly po té, co dostala akvárium. Vodní elementy byly přítomné i dříve, ale teď převládly. Obraz Tetramin je vlastně pohledem do akvária (odtud název: tetramin je krmivo pro rybičky. Jsou to jakési vločky, které zvolna klesají skrze vodní hmotu směrem ke dnu, když je do akvária nasypeme). Jenže je to opravdu nádržka pro rybičky? Skrze autorčinu imaginaci jde najednou o něco jiného. Je to výjev z neznámých končin, podobně jako tomu bylo v obraze Ve snění. Malby Ireny Křivánkové účinkují velmi enigmaticky. Je to svět záhad. Ale zároveň ony záhady na mě působí dost konkrétně. Možná to jsou obrazy mikrosvěta zkoumaného biochemiky anebo možná vesmírné makrosvěty, jimiž se zabývají astrofyzici. Možná, že světy obrazů Ireny Křivánkové jsou nedosažitelné jen zdánlivě.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Středa

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Irena Křivánková - Tetramin

Datum: 6. 6. 2017 - 29. 6. 2017

Irena Křivánková vystudovala brněnskou FaVU, ateliér figurální monumentální malby u Profesora Jiřího Načeradského, který absolvovala v roce 1999. V posledních letech vytvořila výtvarné realizace pro film a divadlo (například na snímcích Poslední sezóna režiséra H. Bočana nebo Bestiář režisérky I. Pavláskové, naposledy se podílela na slavném zahraničním seriálu Borgiové režiséra O. Hirschbiegla. Pro divadla vytvořila scénografii například pro představení Edith Piaf v Paláci Akropolis a obrazy do scény představení Ornitologie pro Divadlo Kašpar v Praze. V roce 2012 vytvořila výtvarnou realizaci interaktivní expozice U6 v Dolních Vítkovicích v Ostravě. Irena Křivánková má za sebou řadu samostatných i společných výstav, účastnila se několika residenčních pobytů a sympozií u nás i v zahraničí. V roce 1995 obdržela Cenu ateliéru Prof. Jiřího Načeradského. Od roku 2014 působí jako odborná asistentka ateliéru Intermédia na 1.soukromé vysoké škole uměleckého zaměření ART-DESIGN INSTITUT v Praze. Tetramin Letos je to dvacet let, co Irena Křivánková vstoupila na veřejnou uměleckou scénu svou první samostatnou výstavou. V té době, v roce 1997, ještě studovala malbu u Jiřího Načeradského na Fakultě výtvarných umění v Brně. Její učitel, významný představitel české figurativní malby a čelní protagonista tzv. české grotesky šedesátých let dvacátého století, se velkou měrou vepsal do prvních Ireniných obrazů. Expresivně deformované figury ve vypjatých situacích (sice z normálního života, ale zároveň jaksi „nenormální“) rezonovaly i s expresivně pojatou linii Neue Wilde 80. let, tedy směrem, jenž agresivně a křiklavě komentoval scény ze života. Irena Křivánková tehdy vytvořila obrazy, které byly velmi silné svou výrazovou nadsázkou, emocionalitou a mnohé z nás jistě překvapily i tím, že expresivní figurace může být znovu a znovu opakována a při tom být nositelem aktuálních pocitových sdělení. Současná výstava Ireny Křivánkové nabízí obrazy z let 2015-2017. Kdo by znal jen autorčiny počáteční divoké figurativní obrazy, řekl by, že se jedná o úplně jiného malíře. V době studií byl pro Irenu Načeradský velmi důležitý a dá se říci, že profesorova malířská poloha nebyla pro jeho žačku ani cizí (Křivánková je totiž emocionální člověk se spontánními prožitky). Avšak Irena v sobě postupně začala objevovat i jiné roviny své osobnosti. Za vším stojí Křivánkové „vnitřní“ svět – svět vlastních pocitů, svět, jenž je živen intuitivním vnímáním skutečnosti, které se nezabývá ani tak „jevovou slupkou“ předmětů a dění, ale spíše se vztahuje k něčemu, co se děje „za“ nebo nějak „neviditelně“. U Ireny funguje jakési propojení s oním „nejevovým“ a z něj se hromadí v její hlavě pocity (spíše se tam usazují nevědomě). A tyto pocity se pak dostávají na plátno. Dá se říci, že pozdější autorčiny obrazy jsou metaforou, která prostřednictvím obrazu sděluje představy o něčem, co je empiricky nepoznatelné, a tedy ani na plátno přímo nenamalovatelné, protože nic takového běžný lidský zrak v realitě nevidí. Irena Křivánková je tedy stále „svá“. Točí se kolem teritoria vlastních prožitků. Jen se mění způsob malířského vyjádření: od expresivní figurace se dostává k obrazům, v nichž vládne až překvapivý klid. Ještě před časem se objevovali v obrazech různí živočichové (spíše jakési imaginární potvory - ale živočichové). Dnes jsou tu jen „prázdné krajiny“ (jsou to vůbec krajiny v běžném slova smyslu?), v nichž není ani stopa po lidských či zvířecích organismech. Jsou to krajiny ticha, ale ne bez života a už vůbec ne bez dění. A ještě jedna věc se proměnila. Na počátku malířské éry používala Křivánková rozmáchlý, spontánní rukopis tryskajících barevných tahů, který nedovoloval vykreslovat detaily a budovat „renesanční“ hloubku prostoru. Nyní jsou obrazy daleko víc 3D a některé části plátna jsou téměř veristicky propracované. Třeba vodní hladina v obraze Ve snění je až věcně fotograficky sugestivní a kontrastuje s celkovou atmosférou obrazu, který jako by se nevztahoval k žádné nám známé konkrétní realitě. Možná je to příběh o něčem, co jsme nezažili – co bylo už dávno před námi, nebo co teprv bude. Jakési sci-fi. Já si třeba při pohledu na dílo Ve snění vybavím Hvězdné války a scénu, kdy Luke ztroskotá v bažinaté krajině na planetě Dagobah. Poslední obrazy Ireny Křivánkové vznikly po té, co dostala akvárium. Vodní elementy byly přítomné i dříve, ale teď převládly. Obraz Tetramin je vlastně pohledem do akvária (odtud název: tetramin je krmivo pro rybičky. Jsou to jakési vločky, které zvolna klesají skrze vodní hmotu směrem ke dnu, když je do akvária nasypeme). Jenže je to opravdu nádržka pro rybičky? Skrze autorčinu imaginaci jde najednou o něco jiného. Je to výjev z neznámých končin, podobně jako tomu bylo v obraze Ve snění. Malby Ireny Křivánkové účinkují velmi enigmaticky. Je to svět záhad. Ale zároveň ony záhady na mě působí dost konkrétně. Možná to jsou obrazy mikrosvěta zkoumaného biochemiky anebo možná vesmírné makrosvěty, jimiž se zabývají astrofyzici. Možná, že světy obrazů Ireny Křivánkové jsou nedosažitelné jen zdánlivě.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Čtvrtek

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Upozornění - podomní prodejci

Datum: 8. 6. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Irena Křivánková - Tetramin

Datum: 6. 6. 2017 - 29. 6. 2017

Irena Křivánková vystudovala brněnskou FaVU, ateliér figurální monumentální malby u Profesora Jiřího Načeradského, který absolvovala v roce 1999. V posledních letech vytvořila výtvarné realizace pro film a divadlo (například na snímcích Poslední sezóna režiséra H. Bočana nebo Bestiář režisérky I. Pavláskové, naposledy se podílela na slavném zahraničním seriálu Borgiové režiséra O. Hirschbiegla. Pro divadla vytvořila scénografii například pro představení Edith Piaf v Paláci Akropolis a obrazy do scény představení Ornitologie pro Divadlo Kašpar v Praze. V roce 2012 vytvořila výtvarnou realizaci interaktivní expozice U6 v Dolních Vítkovicích v Ostravě. Irena Křivánková má za sebou řadu samostatných i společných výstav, účastnila se několika residenčních pobytů a sympozií u nás i v zahraničí. V roce 1995 obdržela Cenu ateliéru Prof. Jiřího Načeradského. Od roku 2014 působí jako odborná asistentka ateliéru Intermédia na 1.soukromé vysoké škole uměleckého zaměření ART-DESIGN INSTITUT v Praze. Tetramin Letos je to dvacet let, co Irena Křivánková vstoupila na veřejnou uměleckou scénu svou první samostatnou výstavou. V té době, v roce 1997, ještě studovala malbu u Jiřího Načeradského na Fakultě výtvarných umění v Brně. Její učitel, významný představitel české figurativní malby a čelní protagonista tzv. české grotesky šedesátých let dvacátého století, se velkou měrou vepsal do prvních Ireniných obrazů. Expresivně deformované figury ve vypjatých situacích (sice z normálního života, ale zároveň jaksi „nenormální“) rezonovaly i s expresivně pojatou linii Neue Wilde 80. let, tedy směrem, jenž agresivně a křiklavě komentoval scény ze života. Irena Křivánková tehdy vytvořila obrazy, které byly velmi silné svou výrazovou nadsázkou, emocionalitou a mnohé z nás jistě překvapily i tím, že expresivní figurace může být znovu a znovu opakována a při tom být nositelem aktuálních pocitových sdělení. Současná výstava Ireny Křivánkové nabízí obrazy z let 2015-2017. Kdo by znal jen autorčiny počáteční divoké figurativní obrazy, řekl by, že se jedná o úplně jiného malíře. V době studií byl pro Irenu Načeradský velmi důležitý a dá se říci, že profesorova malířská poloha nebyla pro jeho žačku ani cizí (Křivánková je totiž emocionální člověk se spontánními prožitky). Avšak Irena v sobě postupně začala objevovat i jiné roviny své osobnosti. Za vším stojí Křivánkové „vnitřní“ svět – svět vlastních pocitů, svět, jenž je živen intuitivním vnímáním skutečnosti, které se nezabývá ani tak „jevovou slupkou“ předmětů a dění, ale spíše se vztahuje k něčemu, co se děje „za“ nebo nějak „neviditelně“. U Ireny funguje jakési propojení s oním „nejevovým“ a z něj se hromadí v její hlavě pocity (spíše se tam usazují nevědomě). A tyto pocity se pak dostávají na plátno. Dá se říci, že pozdější autorčiny obrazy jsou metaforou, která prostřednictvím obrazu sděluje představy o něčem, co je empiricky nepoznatelné, a tedy ani na plátno přímo nenamalovatelné, protože nic takového běžný lidský zrak v realitě nevidí. Irena Křivánková je tedy stále „svá“. Točí se kolem teritoria vlastních prožitků. Jen se mění způsob malířského vyjádření: od expresivní figurace se dostává k obrazům, v nichž vládne až překvapivý klid. Ještě před časem se objevovali v obrazech různí živočichové (spíše jakési imaginární potvory - ale živočichové). Dnes jsou tu jen „prázdné krajiny“ (jsou to vůbec krajiny v běžném slova smyslu?), v nichž není ani stopa po lidských či zvířecích organismech. Jsou to krajiny ticha, ale ne bez života a už vůbec ne bez dění. A ještě jedna věc se proměnila. Na počátku malířské éry používala Křivánková rozmáchlý, spontánní rukopis tryskajících barevných tahů, který nedovoloval vykreslovat detaily a budovat „renesanční“ hloubku prostoru. Nyní jsou obrazy daleko víc 3D a některé části plátna jsou téměř veristicky propracované. Třeba vodní hladina v obraze Ve snění je až věcně fotograficky sugestivní a kontrastuje s celkovou atmosférou obrazu, který jako by se nevztahoval k žádné nám známé konkrétní realitě. Možná je to příběh o něčem, co jsme nezažili – co bylo už dávno před námi, nebo co teprv bude. Jakési sci-fi. Já si třeba při pohledu na dílo Ve snění vybavím Hvězdné války a scénu, kdy Luke ztroskotá v bažinaté krajině na planetě Dagobah. Poslední obrazy Ireny Křivánkové vznikly po té, co dostala akvárium. Vodní elementy byly přítomné i dříve, ale teď převládly. Obraz Tetramin je vlastně pohledem do akvária (odtud název: tetramin je krmivo pro rybičky. Jsou to jakési vločky, které zvolna klesají skrze vodní hmotu směrem ke dnu, když je do akvária nasypeme). Jenže je to opravdu nádržka pro rybičky? Skrze autorčinu imaginaci jde najednou o něco jiného. Je to výjev z neznámých končin, podobně jako tomu bylo v obraze Ve snění. Malby Ireny Křivánkové účinkují velmi enigmaticky. Je to svět záhad. Ale zároveň ony záhady na mě působí dost konkrétně. Možná to jsou obrazy mikrosvěta zkoumaného biochemiky anebo možná vesmírné makrosvěty, jimiž se zabývají astrofyzici. Možná, že světy obrazů Ireny Křivánkové jsou nedosažitelné jen zdánlivě.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Pátek

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Upozornění - podomní prodejci

Datum: 8. 6. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Irena Křivánková - Tetramin

Datum: 6. 6. 2017 - 29. 6. 2017

Irena Křivánková vystudovala brněnskou FaVU, ateliér figurální monumentální malby u Profesora Jiřího Načeradského, který absolvovala v roce 1999. V posledních letech vytvořila výtvarné realizace pro film a divadlo (například na snímcích Poslední sezóna režiséra H. Bočana nebo Bestiář režisérky I. Pavláskové, naposledy se podílela na slavném zahraničním seriálu Borgiové režiséra O. Hirschbiegla. Pro divadla vytvořila scénografii například pro představení Edith Piaf v Paláci Akropolis a obrazy do scény představení Ornitologie pro Divadlo Kašpar v Praze. V roce 2012 vytvořila výtvarnou realizaci interaktivní expozice U6 v Dolních Vítkovicích v Ostravě. Irena Křivánková má za sebou řadu samostatných i společných výstav, účastnila se několika residenčních pobytů a sympozií u nás i v zahraničí. V roce 1995 obdržela Cenu ateliéru Prof. Jiřího Načeradského. Od roku 2014 působí jako odborná asistentka ateliéru Intermédia na 1.soukromé vysoké škole uměleckého zaměření ART-DESIGN INSTITUT v Praze. Tetramin Letos je to dvacet let, co Irena Křivánková vstoupila na veřejnou uměleckou scénu svou první samostatnou výstavou. V té době, v roce 1997, ještě studovala malbu u Jiřího Načeradského na Fakultě výtvarných umění v Brně. Její učitel, významný představitel české figurativní malby a čelní protagonista tzv. české grotesky šedesátých let dvacátého století, se velkou měrou vepsal do prvních Ireniných obrazů. Expresivně deformované figury ve vypjatých situacích (sice z normálního života, ale zároveň jaksi „nenormální“) rezonovaly i s expresivně pojatou linii Neue Wilde 80. let, tedy směrem, jenž agresivně a křiklavě komentoval scény ze života. Irena Křivánková tehdy vytvořila obrazy, které byly velmi silné svou výrazovou nadsázkou, emocionalitou a mnohé z nás jistě překvapily i tím, že expresivní figurace může být znovu a znovu opakována a při tom být nositelem aktuálních pocitových sdělení. Současná výstava Ireny Křivánkové nabízí obrazy z let 2015-2017. Kdo by znal jen autorčiny počáteční divoké figurativní obrazy, řekl by, že se jedná o úplně jiného malíře. V době studií byl pro Irenu Načeradský velmi důležitý a dá se říci, že profesorova malířská poloha nebyla pro jeho žačku ani cizí (Křivánková je totiž emocionální člověk se spontánními prožitky). Avšak Irena v sobě postupně začala objevovat i jiné roviny své osobnosti. Za vším stojí Křivánkové „vnitřní“ svět – svět vlastních pocitů, svět, jenž je živen intuitivním vnímáním skutečnosti, které se nezabývá ani tak „jevovou slupkou“ předmětů a dění, ale spíše se vztahuje k něčemu, co se děje „za“ nebo nějak „neviditelně“. U Ireny funguje jakési propojení s oním „nejevovým“ a z něj se hromadí v její hlavě pocity (spíše se tam usazují nevědomě). A tyto pocity se pak dostávají na plátno. Dá se říci, že pozdější autorčiny obrazy jsou metaforou, která prostřednictvím obrazu sděluje představy o něčem, co je empiricky nepoznatelné, a tedy ani na plátno přímo nenamalovatelné, protože nic takového běžný lidský zrak v realitě nevidí. Irena Křivánková je tedy stále „svá“. Točí se kolem teritoria vlastních prožitků. Jen se mění způsob malířského vyjádření: od expresivní figurace se dostává k obrazům, v nichž vládne až překvapivý klid. Ještě před časem se objevovali v obrazech různí živočichové (spíše jakési imaginární potvory - ale živočichové). Dnes jsou tu jen „prázdné krajiny“ (jsou to vůbec krajiny v běžném slova smyslu?), v nichž není ani stopa po lidských či zvířecích organismech. Jsou to krajiny ticha, ale ne bez života a už vůbec ne bez dění. A ještě jedna věc se proměnila. Na počátku malířské éry používala Křivánková rozmáchlý, spontánní rukopis tryskajících barevných tahů, který nedovoloval vykreslovat detaily a budovat „renesanční“ hloubku prostoru. Nyní jsou obrazy daleko víc 3D a některé části plátna jsou téměř veristicky propracované. Třeba vodní hladina v obraze Ve snění je až věcně fotograficky sugestivní a kontrastuje s celkovou atmosférou obrazu, který jako by se nevztahoval k žádné nám známé konkrétní realitě. Možná je to příběh o něčem, co jsme nezažili – co bylo už dávno před námi, nebo co teprv bude. Jakési sci-fi. Já si třeba při pohledu na dílo Ve snění vybavím Hvězdné války a scénu, kdy Luke ztroskotá v bažinaté krajině na planetě Dagobah. Poslední obrazy Ireny Křivánkové vznikly po té, co dostala akvárium. Vodní elementy byly přítomné i dříve, ale teď převládly. Obraz Tetramin je vlastně pohledem do akvária (odtud název: tetramin je krmivo pro rybičky. Jsou to jakési vločky, které zvolna klesají skrze vodní hmotu směrem ke dnu, když je do akvária nasypeme). Jenže je to opravdu nádržka pro rybičky? Skrze autorčinu imaginaci jde najednou o něco jiného. Je to výjev z neznámých končin, podobně jako tomu bylo v obraze Ve snění. Malby Ireny Křivánkové účinkují velmi enigmaticky. Je to svět záhad. Ale zároveň ony záhady na mě působí dost konkrétně. Možná to jsou obrazy mikrosvěta zkoumaného biochemiky anebo možná vesmírné makrosvěty, jimiž se zabývají astrofyzici. Možná, že světy obrazů Ireny Křivánkové jsou nedosažitelné jen zdánlivě.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Sobota

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Upozornění - podomní prodejci

Datum: 8. 6. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Irena Křivánková - Tetramin

Datum: 6. 6. 2017 - 29. 6. 2017

Irena Křivánková vystudovala brněnskou FaVU, ateliér figurální monumentální malby u Profesora Jiřího Načeradského, který absolvovala v roce 1999. V posledních letech vytvořila výtvarné realizace pro film a divadlo (například na snímcích Poslední sezóna režiséra H. Bočana nebo Bestiář režisérky I. Pavláskové, naposledy se podílela na slavném zahraničním seriálu Borgiové režiséra O. Hirschbiegla. Pro divadla vytvořila scénografii například pro představení Edith Piaf v Paláci Akropolis a obrazy do scény představení Ornitologie pro Divadlo Kašpar v Praze. V roce 2012 vytvořila výtvarnou realizaci interaktivní expozice U6 v Dolních Vítkovicích v Ostravě. Irena Křivánková má za sebou řadu samostatných i společných výstav, účastnila se několika residenčních pobytů a sympozií u nás i v zahraničí. V roce 1995 obdržela Cenu ateliéru Prof. Jiřího Načeradského. Od roku 2014 působí jako odborná asistentka ateliéru Intermédia na 1.soukromé vysoké škole uměleckého zaměření ART-DESIGN INSTITUT v Praze. Tetramin Letos je to dvacet let, co Irena Křivánková vstoupila na veřejnou uměleckou scénu svou první samostatnou výstavou. V té době, v roce 1997, ještě studovala malbu u Jiřího Načeradského na Fakultě výtvarných umění v Brně. Její učitel, významný představitel české figurativní malby a čelní protagonista tzv. české grotesky šedesátých let dvacátého století, se velkou měrou vepsal do prvních Ireniných obrazů. Expresivně deformované figury ve vypjatých situacích (sice z normálního života, ale zároveň jaksi „nenormální“) rezonovaly i s expresivně pojatou linii Neue Wilde 80. let, tedy směrem, jenž agresivně a křiklavě komentoval scény ze života. Irena Křivánková tehdy vytvořila obrazy, které byly velmi silné svou výrazovou nadsázkou, emocionalitou a mnohé z nás jistě překvapily i tím, že expresivní figurace může být znovu a znovu opakována a při tom být nositelem aktuálních pocitových sdělení. Současná výstava Ireny Křivánkové nabízí obrazy z let 2015-2017. Kdo by znal jen autorčiny počáteční divoké figurativní obrazy, řekl by, že se jedná o úplně jiného malíře. V době studií byl pro Irenu Načeradský velmi důležitý a dá se říci, že profesorova malířská poloha nebyla pro jeho žačku ani cizí (Křivánková je totiž emocionální člověk se spontánními prožitky). Avšak Irena v sobě postupně začala objevovat i jiné roviny své osobnosti. Za vším stojí Křivánkové „vnitřní“ svět – svět vlastních pocitů, svět, jenž je živen intuitivním vnímáním skutečnosti, které se nezabývá ani tak „jevovou slupkou“ předmětů a dění, ale spíše se vztahuje k něčemu, co se děje „za“ nebo nějak „neviditelně“. U Ireny funguje jakési propojení s oním „nejevovým“ a z něj se hromadí v její hlavě pocity (spíše se tam usazují nevědomě). A tyto pocity se pak dostávají na plátno. Dá se říci, že pozdější autorčiny obrazy jsou metaforou, která prostřednictvím obrazu sděluje představy o něčem, co je empiricky nepoznatelné, a tedy ani na plátno přímo nenamalovatelné, protože nic takového běžný lidský zrak v realitě nevidí. Irena Křivánková je tedy stále „svá“. Točí se kolem teritoria vlastních prožitků. Jen se mění způsob malířského vyjádření: od expresivní figurace se dostává k obrazům, v nichž vládne až překvapivý klid. Ještě před časem se objevovali v obrazech různí živočichové (spíše jakési imaginární potvory - ale živočichové). Dnes jsou tu jen „prázdné krajiny“ (jsou to vůbec krajiny v běžném slova smyslu?), v nichž není ani stopa po lidských či zvířecích organismech. Jsou to krajiny ticha, ale ne bez života a už vůbec ne bez dění. A ještě jedna věc se proměnila. Na počátku malířské éry používala Křivánková rozmáchlý, spontánní rukopis tryskajících barevných tahů, který nedovoloval vykreslovat detaily a budovat „renesanční“ hloubku prostoru. Nyní jsou obrazy daleko víc 3D a některé části plátna jsou téměř veristicky propracované. Třeba vodní hladina v obraze Ve snění je až věcně fotograficky sugestivní a kontrastuje s celkovou atmosférou obrazu, který jako by se nevztahoval k žádné nám známé konkrétní realitě. Možná je to příběh o něčem, co jsme nezažili – co bylo už dávno před námi, nebo co teprv bude. Jakési sci-fi. Já si třeba při pohledu na dílo Ve snění vybavím Hvězdné války a scénu, kdy Luke ztroskotá v bažinaté krajině na planetě Dagobah. Poslední obrazy Ireny Křivánkové vznikly po té, co dostala akvárium. Vodní elementy byly přítomné i dříve, ale teď převládly. Obraz Tetramin je vlastně pohledem do akvária (odtud název: tetramin je krmivo pro rybičky. Jsou to jakési vločky, které zvolna klesají skrze vodní hmotu směrem ke dnu, když je do akvária nasypeme). Jenže je to opravdu nádržka pro rybičky? Skrze autorčinu imaginaci jde najednou o něco jiného. Je to výjev z neznámých končin, podobně jako tomu bylo v obraze Ve snění. Malby Ireny Křivánkové účinkují velmi enigmaticky. Je to svět záhad. Ale zároveň ony záhady na mě působí dost konkrétně. Možná to jsou obrazy mikrosvěta zkoumaného biochemiky anebo možná vesmírné makrosvěty, jimiž se zabývají astrofyzici. Možná, že světy obrazů Ireny Křivánkové jsou nedosažitelné jen zdánlivě.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Neděle

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Upozornění - podomní prodejci

Datum: 8. 6. 2017 - 18. 6. 2017

Zdeněk Kučera: In memoriam

Datum: 27. 5. 2017 - 26. 7. 2017

galeriezet je otevřená úterý až pátek 9.30 - 18.00 hod., v sobotu a neděli 11.00 - 19.00 hod.Zdeněk Kučera (1935-2016) se narodil v Litovli a dětství strávil v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Již od konce šedesátých let byl významným představitelem českého umění především v oborech malířství, sochařství a grafiky. Byl také autorem realizací v oblasti užitého umění a monumentální tvorby. V letech 1952 - 1957 studoval výtvarnou výchovu na katedře výtvarné teorie a výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně matematiku na Přírodovědecké fakultě na téže univerzitě. Pedagogickou i výtvarnickou kariéru započal v roce 1957 na Ostravsku. V šedesátých letech se začal zabývat malbou a stal se členem mezinárodního výtvarného sdružení Klub konkrétistů, který byl režimem zlikvidován v období tzv. normalizace. Po roce 1990 inicioval obnovení KK a ustavení olomoucké sekce. Zúčastnil se desítek samostatných i kolektivních výstav u nás a v zahraničí. Jeho díla najdete v soukromých i veřejných sbírkách po celé Evropě, ale i například v Egyptě, v USA a dalších zemích.

Irena Křivánková - Tetramin

Datum: 6. 6. 2017 - 29. 6. 2017

Irena Křivánková vystudovala brněnskou FaVU, ateliér figurální monumentální malby u Profesora Jiřího Načeradského, který absolvovala v roce 1999. V posledních letech vytvořila výtvarné realizace pro film a divadlo (například na snímcích Poslední sezóna režiséra H. Bočana nebo Bestiář režisérky I. Pavláskové, naposledy se podílela na slavném zahraničním seriálu Borgiové režiséra O. Hirschbiegla. Pro divadla vytvořila scénografii například pro představení Edith Piaf v Paláci Akropolis a obrazy do scény představení Ornitologie pro Divadlo Kašpar v Praze. V roce 2012 vytvořila výtvarnou realizaci interaktivní expozice U6 v Dolních Vítkovicích v Ostravě. Irena Křivánková má za sebou řadu samostatných i společných výstav, účastnila se několika residenčních pobytů a sympozií u nás i v zahraničí. V roce 1995 obdržela Cenu ateliéru Prof. Jiřího Načeradského. Od roku 2014 působí jako odborná asistentka ateliéru Intermédia na 1.soukromé vysoké škole uměleckého zaměření ART-DESIGN INSTITUT v Praze. Tetramin Letos je to dvacet let, co Irena Křivánková vstoupila na veřejnou uměleckou scénu svou první samostatnou výstavou. V té době, v roce 1997, ještě studovala malbu u Jiřího Načeradského na Fakultě výtvarných umění v Brně. Její učitel, významný představitel české figurativní malby a čelní protagonista tzv. české grotesky šedesátých let dvacátého století, se velkou měrou vepsal do prvních Ireniných obrazů. Expresivně deformované figury ve vypjatých situacích (sice z normálního života, ale zároveň jaksi „nenormální“) rezonovaly i s expresivně pojatou linii Neue Wilde 80. let, tedy směrem, jenž agresivně a křiklavě komentoval scény ze života. Irena Křivánková tehdy vytvořila obrazy, které byly velmi silné svou výrazovou nadsázkou, emocionalitou a mnohé z nás jistě překvapily i tím, že expresivní figurace může být znovu a znovu opakována a při tom být nositelem aktuálních pocitových sdělení. Současná výstava Ireny Křivánkové nabízí obrazy z let 2015-2017. Kdo by znal jen autorčiny počáteční divoké figurativní obrazy, řekl by, že se jedná o úplně jiného malíře. V době studií byl pro Irenu Načeradský velmi důležitý a dá se říci, že profesorova malířská poloha nebyla pro jeho žačku ani cizí (Křivánková je totiž emocionální člověk se spontánními prožitky). Avšak Irena v sobě postupně začala objevovat i jiné roviny své osobnosti. Za vším stojí Křivánkové „vnitřní“ svět – svět vlastních pocitů, svět, jenž je živen intuitivním vnímáním skutečnosti, které se nezabývá ani tak „jevovou slupkou“ předmětů a dění, ale spíše se vztahuje k něčemu, co se děje „za“ nebo nějak „neviditelně“. U Ireny funguje jakési propojení s oním „nejevovým“ a z něj se hromadí v její hlavě pocity (spíše se tam usazují nevědomě). A tyto pocity se pak dostávají na plátno. Dá se říci, že pozdější autorčiny obrazy jsou metaforou, která prostřednictvím obrazu sděluje představy o něčem, co je empiricky nepoznatelné, a tedy ani na plátno přímo nenamalovatelné, protože nic takového běžný lidský zrak v realitě nevidí. Irena Křivánková je tedy stále „svá“. Točí se kolem teritoria vlastních prožitků. Jen se mění způsob malířského vyjádření: od expresivní figurace se dostává k obrazům, v nichž vládne až překvapivý klid. Ještě před časem se objevovali v obrazech různí živočichové (spíše jakési imaginární potvory - ale živočichové). Dnes jsou tu jen „prázdné krajiny“ (jsou to vůbec krajiny v běžném slova smyslu?), v nichž není ani stopa po lidských či zvířecích organismech. Jsou to krajiny ticha, ale ne bez života a už vůbec ne bez dění. A ještě jedna věc se proměnila. Na počátku malířské éry používala Křivánková rozmáchlý, spontánní rukopis tryskajících barevných tahů, který nedovoloval vykreslovat detaily a budovat „renesanční“ hloubku prostoru. Nyní jsou obrazy daleko víc 3D a některé části plátna jsou téměř veristicky propracované. Třeba vodní hladina v obraze Ve snění je až věcně fotograficky sugestivní a kontrastuje s celkovou atmosférou obrazu, který jako by se nevztahoval k žádné nám známé konkrétní realitě. Možná je to příběh o něčem, co jsme nezažili – co bylo už dávno před námi, nebo co teprv bude. Jakési sci-fi. Já si třeba při pohledu na dílo Ve snění vybavím Hvězdné války a scénu, kdy Luke ztroskotá v bažinaté krajině na planetě Dagobah. Poslední obrazy Ireny Křivánkové vznikly po té, co dostala akvárium. Vodní elementy byly přítomné i dříve, ale teď převládly. Obraz Tetramin je vlastně pohledem do akvária (odtud název: tetramin je krmivo pro rybičky. Jsou to jakési vločky, které zvolna klesají skrze vodní hmotu směrem ke dnu, když je do akvária nasypeme). Jenže je to opravdu nádržka pro rybičky? Skrze autorčinu imaginaci jde najednou o něco jiného. Je to výjev z neznámých končin, podobně jako tomu bylo v obraze Ve snění. Malby Ireny Křivánkové účinkují velmi enigmaticky. Je to svět záhad. Ale zároveň ony záhady na mě působí dost konkrétně. Možná to jsou obrazy mikrosvěta zkoumaného biochemiky anebo možná vesmírné makrosvěty, jimiž se zabývají astrofyzici. Možná, že světy obrazů Ireny Křivánkové jsou nedosažitelné jen zdánlivě.

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.

Pondělí

Nabídka pro zájemce o rekreační volejbal

Datum: 22. 5. 2017 - 18. 6. 2017

Upozornění - podomní prodejci

Datum: 8. 6. 2017 - 18. 6. 2017

Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých

Datum: 3. 5. 2017 - 30. 9. 2017

Přijměte, prosím, pozvání od pořadatelů expozice Úsovského muzea na výstavu "Mlýnky a mašinky, pomocníci v domácnosti v letech minulých". Muzeum otevřeno od 3. května 2017 do 30. září 2017, úterý až neděle a to od 9:00 do 16:00 hodin.


Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.stepanov.cz

Registrujte se zde

 

 

29. 6. Petr a Pavel

Zítra: Šárka
Přivítali byste hlášení obecního rozhlasu vícekrát denně?
a) stačí 1x
  
 104
b) alespoň 2x (dopoledne a odpoledne či večer)
  
 85
c) 3x (dopoledne, odpoledne a večer)
  
 33

Kalendář akcí

Návštěvnost stránek

503086