Kalendář akcí

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Orel Velká Bystřice vás zve na XV. ročník výstavy Orel Velká Bystřice vás zve na výstavu obrazů a fotografií, která bude zahájena v 16 hodin krátkým koncertem souboru Tragedia fis moll. Výstava bude k zhlédnutí denně: v neděli 11. 11. od 16 do 18 hodin, od 12. do 16. 11. od 15 do 18 hodin, 17. a 18. 11. od 9 - 17 hodin. Vstup volný.

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Deep Purple revival je jedním z prvních profesionálních revivalů v České republice. Byl založen v roce 1991 zpěvákem a šéfem kapely Miroslavem “Kobercem” Koňárkem jako pocta světové legendě Deep Purple. Kapela koncertuje nejen po celém Česku, ale i v Německu, Belgii, Rakousku, Itálii, Polsku a Slovensku. Vyhlášený svou kvalitou byl vybrán jako support rockových hvězd Whitesnake a The Animals. Deep Purple revival pravidelně reprezentuje Česko na festivalech nejlepších revivalů Evropy. Skupina vydala tři CD, předposlední předal osobně s věnováním “Koberec” frontmanovi Deep Purple Ianu Gillanovi!

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Kruh přátel hudby města Velká Bystřice uvádí koncert z listiny mladých umělců Ludmila Kubíčková Urbanová je ročník 1991. Začínala se zobcovou flétnou, na lesní roh začala hrát v roce 2001 u Dagmar Klapkové. V letech 2007-2013 studovala na Konzervatoři v Českých Budějovicích pod vedením Mgr. Jaromíra Čížka a od roku 2013 je posluchačkou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně ve třídě prof. Jindřicha Petráše. Již během studií na konzervatoři získala několik úspěchů v národních i mezinárodních soutěžích: Soutěž konzervatoří v Ostravě 2010 2. cena, v Teplicích 2012 1. cena, Mezinárodní soutěž dechových nástrojů Brno 2011 a 2013 1. ceny. V téže soutěži obdržela v roce 2015 3. cenu a v roce 2017 1. cenu a titul laureát soutěže. Na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka obsadila v roce 2016 3. místo a získala zvláštní ocenění jako jediná česká účastnice ve finále. V sezóně 2012/2013 působila v orchestru Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, od roku 2014 v dechovém kvintetu a orchestru JAMU a v symfonickém orchestru Hodonín. V r. 2014 hrála v orchestru opery Národního divadla v Brně, od roku 2015 je členkou Slovenské filharmonie v Bratislavě.

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Spolek Veselí muzikanti uvádí literárně hudební pořad ke 100. výročí vzniku československého státu. V pořadu zazní lidové písně, renesanční hudba, písně národního obrození, ukázky z díla F. Škroupa, A. Dvořáka i současné písně autora pořadu Jana Stejskala. Vyprávění tisícileté klokočovské lípy, ležící v jižní části Železných hor. Na pozadí jejího příběhu probíhají důležité historické události – zavraždění sv. Václava, přítomnost Karla IV., ohlas husitských válek, Bílé hory, odchod J. A. Komenského z vlasti, národní obrození, vznik ČSR včetně světových válek až do současnosti.Účinkují:Dita Veselá – zpěv, zobcové flétny, lesní roh, kytaraVeronika Veselá – zpěv, zobcové flétny, lesní rohKarolína Veselá – zpěv, zobcová a příčná flétna rytmikaOndřej Veselý – violoncello, zpěv

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Jan Spěváček se narodil 8. 9. 1973 v Teplicích, od roku 1994 žije a pracuje v Brně. Střední umělecké školy studoval v Praze a Kamenickém Šenově, aniž by jej sklářské školení odklonilo od malířské dráhy. V letech 1994-2000 studoval v malířském ateliéru Jiřího Načeradského na FaVU VUT v Brně, kde se usídlil a stal se jedním z nejznámějších malířů střední generace. Vernisáž se koná 29. 9. 2018 v 17 hodin.

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Brněnská kapela Souperman bude hostem SVL.

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Poprvé v Hranicích zahraje legendární zlínská folkrocková hudební skupina, založená roku 1977, která se proslavila v letech 1978 až 1981 na festivalu Porta. Kapela spolupracovala s Vlastou Redlem nebo s Hradišťanem. V letošním roce vydali po 18 letech nové studiové album Podnohama Zem, na kterém se přestavuje legendární sestava tří zpěváků: Ivo Viktorin, Blanka Táborská a Karel Markytán. Díky účasti mnoha hostů jde také o nejpestřejší album skupiny.

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Trojkoncert tří rockových melodických formací z našeho regionu v Zámeckém klubu!!! NEŘEŠ - Opatovice - kapela vznikla v roce 2008, kdy se ustálila sestava „skupiny“, která do té doby neměla ani název. Od roku 2009 už začala kapela pracovat hlavně na vlastní tvorbě a učení se cover verzí známých songů upadalo. Pomalu začali vytvářet Pop-Punk hity a na podzim 2010 vydali album PRACHY. Jeden z nejdůležitějších momentů kapely byl postup do finále soutěže Rockmatch, která byla před finále zrušena pořadateli. Díky tomuto úspěchu, kapela dostala možnost – hrát na tour s kapelami Rybičky 48 a Mandrage. Sestava: Lucie Janásková (zpěv) Ladislav Stratil (kytara + zpěv) Tomáš Chrastina (bicí) Ondra Horák (basa) Martin Valenta (kytara). KOWALL COMPANY - Přerov - dnes již moravská kapela vznikla v roce 2011. Samotní muzikanti přišli již se zkušenostmi ze svých předešlých projektů. V této sestavě kapela funguje od konce roku 2014, kdy vydává debutové album JINOTAJ, na které navazuje v roce 2016 druhé album IDENTITY. V roce 2018 vychází singl OPIUM, jenž kapele otvírá novou cestu. Kapela koketuje na pomezí popu, rocku, indie a folku a staví na českých textech. Kapela má za sebou přes 100 koncertů a festivalů po celé Moravě. Sestava: Filip Kovařík (kytara,zpěv) Petra Václavíková (kytara,vokály) Viťa Kovařík (bicí) Radim Studený (kytara) Martin Žák (basa). JASNO - první zárodky kapely se datují k počátku jara roku 2017. Vznikla s úmyslem bavit široké spektrum posluchačů. Snahu bourat stereotypy běžného popu se navíc pokouší podpořit (ne)smysluplnými texty. Startovací čáru překročila kapela několik měsíců od svého vzniku. V listopadu 2017 došlo k vydání prvního singl „Pozvedni ruce“, jenž se několik týdnů držel na prvních příčkách hitparády rádia Rubi. Příležitost shlédnout tuto novinku měli také diváci hudební televize Óčko.

V pátek 23.listopadu nás ve Zdi čeká živé vystoupení, kterého se ujme brněnská kapela The Shookies, a také dvě lokální Blackbirds a Vlny. THE SHOOKIES - vznikla v roce 2010 v jedné vysokomýtské kavárně, kde se potkala parta lidí se stejným hudebním cítěním a chutí společně tvořit. Inspirovala je především písničkářská tradice zahraničního folk-rocku a acoustic-rocku a z buskování v parku se postupně vypracovali až na klubovou a festivalovou scénu. V roce 2014 pokřtili debutovou desku Great Test Hits. Byť se od svého vzniku složení kapely částečně obměnilo, stále si zakládá na původním hudebním záměru a osobitém zvuku. Nebojí se však zůstat otevřená rozličným žánrům a experimentovat.

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Kapela vznikla v prosinci 2003. Sešli se muzikanti s dlouholetou praxí, kteří již hráli v mnoha jiných kapelách a chtěli udělat radost sobě a druhým s repertoárem převážně zaměřeným na bluesovou muziku. S tímto zaměřením hrají dodnes. Zkušenosti jim dovolují s nadhledem vyjádřit expresivitu, dynamiku, cit a vše, co interpretace blues potřebuje. V repertoáru jsou např. skladby a muzika Johna Mayalla, Stevie Ray Vaughana, Erica Claptona, Blues Brothers Band, B.B.Kinga. http://www.bluespower.cz/ Špinaví lůzři (back-yard blues trio) zahrají a pošpiní podruhé olomoucké Bounty rock café.  Pražské backyard-blues trio Špinaví lůzři se stalo Objevem Rádia Beat, které se rozhodlo jejich první autorské album zařadit mezi svá doporučení. Balení děvčat, následné deprese, houmlesáci, či nechvalně známé pražské čtvrti - to jsou témata jejich autorských písní. Lůzři také odkazují na starou americkou a britskou scénu 50.-70. let, ovšem ve vlastních úpravách. Kapela se zaměřuje na klubové hraní, ale objevuje se také na hudebních festivalech, či firemních akcích. https://www.spinaviluzri.cz/

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Barbora Bendová (*1963) je absolventkou Univerzity Palackého. V Olomouci také kde žije a pracuje. Zabývá se tvorbou volné, točené, dekorativní i užité keramiky, kresbou a malbou. Je členkou Unie výtvarných umělců České republiky. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 24. 11. od 17. hodin

Buďme zdrávi přátele a fando :) Letošní sezóna by se mohla řadit mezi ty nejlepší, co jsme za naši krátkou hudební kariéru zažili a proto bychom ji rádi ukončili tou správnou třešničkou. A lepší třešničkou není nic jinýho než koncert doma, v Přerově. A abychom nemuseli hrát 4 hodiny v kuse,jelikož jste k neutahání ... pozvali jsme si k tomu i hosty, které prozradíme časem zde v události. :)....hned ale můžeme prozradit, že budou stát za to :) Takže, takže, takže....že by letos naposled??? Uvidíme, jelikož situace v hudbě se mění každou minutou a proto je škoda jakoukoliv minutu propásnout ..... Těšíme se na tvoji podporu a budeme rádi za propagaci a sdílení této akce :)

Večer ve stylu stand-up comedy. Žánr, který u nás teprve začíná, přesto si rychle nachází své fanoušky a my vám slibujeme, že po tomto večeru mezi ně budete patřit i vy. Každé naše představení je naprosto jedinečné, neopakovatelné a je dílem okamžiku, protože nikdo netuší, co se stane v další vteřině. Jisté je jen to, že pokud minuta smíchu opravdu prodlužuje lidský život o jeden rok, pak budete odcházet nesmrtelní! Vstupenky - https://www.smsticket.cz/vstupenky/14242-delame-to-ve-trech?fbclid=IwAR2eZq7z_Zo7kL-Y_IWEUNPLRzahFGh4YO_SowevmNYHUAz8Y_HvFlRWcHw Účinkují herci Moravského divadla Olomouc - Roman Vencl a Jan Ťoupalík. A přijede i kouzelník Karel Pomahač, jeden z největších mistrů na mikromagii a kouzla s kartami v České Republice!

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Barbora Bendová (*1963) je absolventkou Univerzity Palackého. V Olomouci také kde žije a pracuje. Zabývá se tvorbou volné, točené, dekorativní i užité keramiky, kresbou a malbou. Je členkou Unie výtvarných umělců České republiky. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 24. 11. od 17. hodin

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Barbora Bendová (*1963) je absolventkou Univerzity Palackého. V Olomouci také kde žije a pracuje. Zabývá se tvorbou volné, točené, dekorativní i užité keramiky, kresbou a malbou. Je členkou Unie výtvarných umělců České republiky. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 24. 11. od 17. hodin

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

MILOŠ MEIER (*1984) (www.milosmeier.com) ultra-technik a pořadatel bubenických workshopů Drumming Syndrome. Miloš již v 19 letech vyhrál konkurz do obnovených B.S.P., se kterými odehrál několik turné. V anketě posluchačů radia Beat a čtenářů časopisů Rock & Pop byl vybrán do české superskupiny spolu s Michalem Pavlíčkem, Kamilem Střihavkou, Vladimírem Kulhánkem, Romanem Dragounem a Janem Hrubým. V současnosti je členem metalové kapely Dymytry… Samostatné koncerty Miloše Meiera, nazvané „Drumming Syndrome“, už přes 5 let získávají čím dál větší pozornost fanoušků a hudebních kritiků. Díky Milošově spolupráci s velikány české hudební scény (Michal Pavlíček, Kamil Střihavka, BSP, Supergroup.cz, Daniel Landa, Pražský Výběr, Stromboli, Wanastowi Vjecy, Aneta Langerová, …) lákají jeho vystoupení spoustu muzikantů a hudebních fajnšmekrů. Jeho působení v kapele Dymytry zase přitahuje pozornost fanoušků rockového a metalového žánru. V programu Drumming Syndrome hraje Miloš Meier spoustu bubenických sól, skladby kapel, ve kterých působí a také skladby, které jsou speciálně složené pro tento projekt. Milošovo extrémní energické bubnování a vysoká hráčská technická dovednost dává vystoupení jedinečný a originální zážitek. Vše je pak doplněno o vizuální pódiovou show.

Spolupořádá Galerie města Olomouce. K výstavě promluví Ladislava Horňáková Vernisáž ve středu 31. října 2018 v 17 hodin v Galerii města Olomouce Výstava potrvá Galerie města Olomouce 31. 10.–24. 11. 2018 Galerie Caesar 31. 10.–28. 11. 2018 Hudba a malba | Malba a hudba výtvarné dílo Miroslava Šnajdra st. Hudba a hornové sólo zazní, odezní, odejde. Obraz a kresbu vidíme vícekrát, vlastně jak dlouho je nám umožněno ji vidět. Ukazuje nám mnohé i to, co možná nechceme, aby vidět bylo. Miroslav Šnajdr st., září 2018 Výstava výtvarného díla Miroslava Šnajdra st. u příležitosti významného životního jubilea zprostředkovává autorův aktuální umělecký komentář a zároveň je i ohlédnutím zpět.Představuje vedle jeho malířské a kreslířské abstraktní tvorby i méně známou, ale již početnou tvorbu figurálními. Jeho bratislavský přítel malíř Rudolf Fila jej poprvé charakterizoval jako dvojdomého umělce, zabývajícího se souběžně hudbou i výtvarným uměním. Zvolený název výstavy výstižně spojuje obě vzájemně se ovlivňující a doplňující umělecké sféry, jimž se po celý život intenzivně věnuje. Působil čtyřicet let do roku 2001 jako hornista a sólista Moravské filharmonie v Olomouci. Vedle svého celoživotní a hlubokého zájmu o vážnou hudbu se věnoval se stejným nasazením i studiu dějin umění a kreslířské, malířské i grafické tvorbě. Výtvarné nadání, zděděné především po svém otci, krajináři Františku Šnajdrovi, uplatnil již při studiu hudební školy v Liberci a na konzervatoři v Brně. Pro svého prvního profesora lesního rohu kreslil portréty Antonína Dvořáka a Vítězslava Nováka, kterého si cenil pro jeho moderní a zároveň národní hudbu. V hodinách nehovořili jen o technice hry na nástroj, ale především o hudbě a poslání interpreta, který se musí stále zdokonalovat. Po celý život se snažil rozvíjet nejen svůj hudební talent, ale i talent výtvarný. Neabsolvoval sice odborné umělecké školení, výrazně jej ale ovlivnila malířská tvorba otce, krajináře Františka Šnajdra, a jeho přátel výtvarníků, především malíře Stanislava Menšíka, příbuzného z matčiny strany. Malířské postupy a techniky i kompoziční principy sledoval a učil se už od dětství, znalosti si rozšiřoval soukromým studiem i vlastní tvůrčí zkušeností. Výstava představuje okruhy, ke kterým se ve své tvorbě Miroslav Šnajdr st. stále vrací. Střídá nezobrazující fenomén malby s parafrázemi a figurativními motivy. Neustálé hledá a nalézá nové možností malby i kresby v jejich nejčistších podobách i vzájemné interakci. Redukované malby se stopami dotýkaných malířských záznamů propojují svojí efemérností i meditativním charakterem výtvarný a hudební svět. Své niterné pocity zachycuje tradičními výtvarnými prostředky prostřednictvím papíru, tužky, oleje, plátna a zejména si oblíbil techniku olejového pastelu. Sledoval vždy několik variujících a opakujících se tematických okruhů a kreativně zúročil podněty ze všech oblastí svého tvůrčího zájmu. Náměty se v jeho tvorbě obměňují jako hudební motivy, ať už jde o biblická témata, cykly volných parafrází a interpretací obrazů renesančních a barokních mistrů či pocty významným malířům 20. století. Neustále se u něj prolíná minulost a přítomnost a v jejich konfrontaci hledá odpovědi na smysluplnost lidského počínání. Organicky se prolínají malířskou tvorbou jeho spontánní gestické záznamy a aktivní výtvarné komentáře dobových událostí. Jeho tvorba se stala jedním z nejvýraznějších příkladů české lyrické materiálové abstrakce.Reflektuje nejen dění ve společnosti a osobitým způsobem mapuje radikální změny v celé její struktuře, ale stále se také inspiruje novými podněty. V devadesátých letech jej například oslovil v prodejně výtvarných potřeb nový podkladový materiál – šedookrová lepenka, na níž kreslil, řezal a ryl. Po těchto výtvarných zásazích se stala sama o sobě výtvarným dílem. Vznikla tak Místa pro obraz, která se stala zase další výchozí inspirací. V posledních letech nachází ukotvení v návratu k figurálním tématům, která jsou jeho výsostně subjektivní výpovědí: „Když v mých podobiznách oddělíte určitá místa v detailu, získáte obraz práce v mých tzv. abstraktních obrazech a kresbách – je to barva, její stopa, tah grafitu i rytí do kresby. Je to neměnné a mně dané ve všech obdobích. V podobizně ten její otisk vidíte – ve volném abstraktním obraze ji vnímáte citem také.“ V rámci tvůrčího procesu vzpomíná také na dětské kresby své dcery a syna, vnuků a vnuček. Vždy jej udivovali svým výtvarným talentem i bezprostředností. Intenzivně vnímá souznění dětských kreseb s estetikou moderního a soudobého výtvarného umění. S těmito inspiracemi a vzpomínkami se snoubí také jeho niterný vztah k hudbě, která výtvarný projev v olomouckém podkrovním ateliéru vždy umocňuje. Často se vrací k rozhlasovým hudebním záznamům Moravské filharmonie Olomouc, v nichž zaznívá i Šnajdrův lesní roh. Miroslav Šnajdr starší patří k nejvýznamnějším představitelům českého výtvarného umění od šedesátých let minulého století a je známý v celostátním měřítku. Jeho dílo bylo a je prezentováno na monografických i kolektivních výstavách a je zastoupen v renomovaných galerijních i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Vyšla mu i velká monografie. Na rozdíl od hudební interpretace, které postupně zanechal po svém odchodu do důchodu, se výtvarnému umění věnuje intenzivně doposud, což dokládá i současná prezentace v Galerii Caesar a v Galerii města Olomouce. Po celou svou tvůrčí dráhu, ať už hudební či výtvarnou, byl Miroslav Šnajdr vždy podporován svojí ženou, bratrem a jeho manželkou, dětmi a jejich partnery i řadou přátel. Vystavené kresby i obrazy představují senzitivní a vnímavý výtvarný komentář a jsou nejen připomínkou celoživotního díla jubilanta, ale současně i jeho poděkováním všem blízkým. Ladislava Horňáková

Barbora Bendová (*1963) je absolventkou Univerzity Palackého. V Olomouci také kde žije a pracuje. Zabývá se tvorbou volné, točené, dekorativní i užité keramiky, kresbou a malbou. Je členkou Unie výtvarných umělců České republiky. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 24. 11. od 17. hodin

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Barbora Bendová (*1963) je absolventkou Univerzity Palackého. V Olomouci také kde žije a pracuje. Zabývá se tvorbou volné, točené, dekorativní i užité keramiky, kresbou a malbou. Je členkou Unie výtvarných umělců České republiky. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 24. 11. od 17. hodin

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Tradiční dětský jarmark s vánočními drobnostmi, dobroty našich maminek a babiček k jídlu i pití, doprovodný program dětí ZŠ. Přijďte se před adventem vánočně naladit!Akce cyklu Hanácký rok v Bystřici.

Barbora Bendová (*1963) je absolventkou Univerzity Palackého. V Olomouci také kde žije a pracuje. Zabývá se tvorbou volné, točené, dekorativní i užité keramiky, kresbou a malbou. Je členkou Unie výtvarných umělců České republiky. Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 24. 11. od 17. hodin

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je oblíbeným turistickým cílem pro zkoumání přírodních krás. Navíc můžete při návštěvě zavítat do hanáckého Pivovaru Litovel. V několika variantách prohlídky lze nahlédnout do zákulisí výroby místních pivních specialit, navštívit historickou varnu, ležácké sklepy a degustovat rozmanité druhy piva. Návštěvy pivovaru probíhají každý všední den od 10 do 15 hodin po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte pivovar na telefonním čísle 724 776 392 či přes e-mail navratilova@litovel.cz. Ve spojitosti s pivem toho však Litovel nabízí ještě více. Díky emeritnímu sládkovi Miroslavu Koutkovi vzniklo Muzeum Litovel, ve kterém můžete obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene. Navíc se dozvíte víc o Gustavu Frištenském i to, proč na něj Litovelští nedají dopustit.

Fanoušky oblíbená, hudebními kritiky oceňována, několikanásobná zpěvačka roku Anna K. vyráží na akustické předvánoční turné a se svou kapelou vám představí nejen své, ale i nejnovější písně z jejího úspěšného alba Světlo v akustických aranžích.